www.indiani-diskuse.cz

On se neřeší ani tak počet stuh (to už je až v druhém sledu), ale zda vůbec stuhy!

Hedvábné stuhy se dnes snad již zase sehnat dají ne?

Tak jsem se už posunul před rok 1900. Z 20. století jsem jich našel už několik, ale je asi zbytečné je sem všechny věšet. První fotka je z roku 1878 a stuha kryje šev rukávu. Druhá fotka je z roku 1880. Stuha je zde již v obvyklých místech až na to že na rukávech jí má ze všech tří volných stran. Ka...

Dobře jde také štípat křemenec. V severních Čechách jsou minimálně 2 pravěké naleziště těžby a zpracování tzv. Skršínského křemence.

Nebo se také štípe dobře sklo, takové pivní flašky jsou prima.

V Brně netuším, ale když se když se obrátíš na kohokoliv z Brna, tak věřím tomu, že ti jí minimálně zapůjčí.

Kosmas bez záruky odkazuje na jejich pevnou prodejnu v Olomouci. Olomouc, Ostružnická 329/14, knihkupectvi.olomouc@kosmas.cz Prubni to.

Na světě je nový sborník Kroupy III z obsahu: Kostelnik Mike - Holenice šajenských žen v 19. století, Znovu o pruhovaném stylu Marriottová Alice - Řemeslný spolek jihošajenských žen Coleman Winfield - Šajenský Spolek šiček Hilgerová Inez - Život šajenského dítěte Strausová Anne - Etnopsychologie sev...

Ahoj
V podobných případech vždy doporučuji pořídit si tuto knihu:
http://www.kosmas.cz/knihy/105667/taborime-v-typi/

Ohledně střihu v ní najdeš vše co potřebuješ a věř mi, že to není nic obtížného.

Obrať se na Wanžiho, ten je umí dobře udělat a nedávno je zrovna inzeroval.

Kontakt na něj najdeš ve Styčných osobách na corralových stránkách.

Stále tam je, ale nic podrobnějšího nepíšou. Tak to jen neumím hledat. Dík za odkaz. On se o ní zmiňuje Grinnel, od kterého jí muzeum má. Zajímavá informace je o tom, že při nacpávání této konkrétní lebky měli té správné ostřice málo, tak použili ještě nějakou jinou sítinu, z té udělali "zákla...

Eagle-Eye píše:Ještě pár lidí, co dělá středověk z nich vyrábějí nějaké středověké boty, či rukavice. Jsou prý dobré na mečování.

Taky sokolnické rukavice.

Ve výše zmiňované lebce z obřadu slunečního tance jde o ostřice, buď ostřici nebraskou, nebo ostřici kavylovitou ( Carex nebrascensis / stipata ). V současné databázi AMNH jsem jí už nenašel, tak jí tedy připojuji ze svého archívu. Píta zmiňoval, že pelyňkem nebo tomkovicí vycpaná lebka symbolicky p...

To co jsi viděl asi na AMNH je vycpaná a pomalovaná šajenská lebka z obřadu slunečního tance. Vycpaná je sítinou - kterým konkrétním druhem z hlavy nevím, ale není to problém dohledat. Na tyto obřady se také používaly lebky dávno vyhynulých druhů bizonů - důvodem byla jejich větší velikost a to že t...

mylis se - jest VELMI podstatne udati kmen a obdobi - lespon cca je dost rozdil mezi vychodnimi a zapadnimi kmeny Anishnabe, Sorry, ale kdyby Hrom znal autenticitu a období, tak by se na to asi neptal. Pokud dobře čtu, tak se neptal na to co se nosilo v pravěkých amerických lesích okolo jezera Hoře...

Já vám nevím, ale mne to do lesů moc neštimuje.
Nebudou to náhodou Pláňoví Odžibvejové? Tomu by pak odpovídalo i to americké pojmenování uvedené u fotek, styl oblečení podobný módě z Plání, nebo vzory připomínající styly výšivek Kríje nebo Černonožce.

Já tam vkládám dovnitř malý kousek surovky otočený proti švům. Stačí pár centimetrů dlouhý dát do špičky. Ovšem zda je to zcela košer to netuším.

Nedávno jsem se tímto tématem také zabýval a chybí mi tam zcela pominuté V límečky, klínky ve spodních rozparcích, nebo velmi důležité délky prostřihů, občasná absence légy atd...