www.indiani-diskuse.cz

čhaŋšáša>: sub. (čháŋ + šašá) svída vonná (Cornus amonum; angl. Red Dogwood; zvaná též Kinnikinnick; u nás zř. pěstovaná). KP: Dřeň z vnitřní strany kůry byla seškrabávána a po usušení se užívala ke kouření, obv. smíchaná s jinými přísadami či tabákem. Lakotské jméno je odvozeno od zimního zbarvení...

Tomahawky:
http://www.aukro.cz/item756397619_india ... ekyra.html

Knihy:
http://www.aukro.cz/item750854540_india ... fotky.html

Nášivky ind.policie:
http://www.aukro.cz/item752877311_nasiv ... n_usa.html

Sapazi, tos mě fakt pobavil Až si budu jednou shánět černonožské týpí, tak jedině fair trade u tebe. Ach jo, docela vám to, kluci závidím, že si můžete takto ekologicky tábořit - když já mám pořád jen to své staré chemické týpí s hromadou éček a konzervantů, no sem tam i nějaké to barvivo ...

Tak zrovna Dakotové občas květinové vzory používali, přeci jen měli trochu blíž k lesům, kde je tento styl častý. Jinak pokud myslíš lakotské Blackfeet - tedy SihaSapa, tak ti sídlí v rezervaci Cheyenne River Sioux Tribe, a to je dost na pláních, ti květinové vzory nepoužívali. Ale v angličtině jsem...

To je kniha - Thomas E. Mails: Mystičtí válečníci plání (The Mystic Warriors of the Plains). V češtině existuje i samizdatový překlad, možná by měl jít sehnat u Akičity, ale jistě to nevím. Přeci jenom je to už přes deset let, kdy to bylo k mání.

Narazil jsem na rozšířený zvyk přivazování zobáků či kusů lebek se zobáky datlovitých ptáků na obřadní troubele. Předpokládám, že to bylo asi dost rozšířené zvláště v první polovině 19. století (i když jsem zatím nenarazil na toto u Šajenů). Máte někdo představu jaký význam to má a které etnikum to...

No, už to tak vypadá. Lakotové budou vždycky moje srdcovka, ale poté, co jsem poznal Černonožce a zavázal jsem se u nich k nějakým věcem, to vypadá, že jsem konvertoval :-))) Fakt mě i dostali, jak moc tam pořád fungují spolky a jejich letní obnovy, jak moc tradic se tam zachovalo. Některé věci už u...

Stavěli jsme teď v Kanadě s Černonožci několik týpí a tyče neomotávali provazem, jako Lakotové (teda samozřejmě kromě čtyřnohy), a kotvu měli jen jednu dovnitř týpí, vedle ohniště. Z venku žádná kotvící lana neměli. Překvapilo mě však, kolik věcí si o týpí pamatují, co která tyč znamená a nebo i to,...

No vidíte, a já jsem spíše preferoval psaní indiánských jmen s velkými písmeny (Malý Velký Muž), protože mi přišlo, že mnohdy v literárním textu pak není zřejmé, co je ještě součástí jména a co už je zbytek věty.

Máte pocit, že týpí, která mají základ čtyřnohu jsou méně stabilní ve větru, než trojnohy? Černonožci mi tvrdili, že se čtyřnohou jsou stabilnější, proto je v Kanadě staví, protože tam bývá často větrno a bouře. Máte s tím někdo praktické zkušenosti?

Nevíte někdo, prosím, jsetli se černonožské dýmkové vaky (ty , na kterých jsou nahoře vidět 4 plandáky) pod těmito plandáky svazovaly, aby se daly pověsit a dýmka nevypadla, nebo, jak se mi zdá podle některých fotek, se tyto vaky věšely jen za řemínek vzadu, který byl provlečený na zadní straně vaku...

Tento princip asi všichni známe z dnešního principu čtyř. tedy abych mohl vést obřad potní chýše, musím být nejprve náležitě poučen a nejméně 4x se takového obřadu zúčastnit. toto pravidlo pokud vím platí i o jiných obřadech - hledáním vize počínaje a např. Slunečním tancem konče. Ten, kdo se chce ...

Ty jo, tak sotva to Witko v Brně rozjel a začal prodávat, už mu to obchodní inspekce skrouhla - a mohla to být taková hezká stavebnice pro naše indiánské děti
http://www.novinky.cz/ekonomika/169899- ... dusit.html

Tady posílám odkaz na stránky o černonožských bylinách http://www.galileo.org/plants/kainai/ je tan spousta věcí např.tady je přehled bylin: http://partner.galileo.org/kainaidata/flash/index-main.html a tady jsou digitalizované knížky o Černonožcích v pdf: http://contentdm.ucalgary.ca/cdm4/browse.ph...

Ty kánoe vypadají perfektně. Hezké fotky, díky.