Zbrane na lov bizonov

[Dva hlasy]

Bizoni se z koně stříleli tak, že jezdec najel z pravé strany k bizonovi a z besprostřední blízkosti střílel zezadu pod přední lopatku zvířete. Při tomto nástřelu šíp nejpravděpodobněji trefil plíce, při troše štěstí srdce. Přesně tak jak psal Vlk. O tom ,že to nebyla zase taková sranda a samozdřejmost svědčí svědectví o tom, že dobrý lovec mohl během lovu zastřelit tři bizony. Když zastřelil čtyři bylo to považováno za bonus a něco jako překročení plánovaného výsledku.

[Dva hlasy]

vsimol som si, ze vacsina hrotov na sipoch nieje vybrusena do spicateho hrotu, ale su trochu akoby do gulata. vraj sa takyto hrot pri naraze na kost do nej nezapichne, ale po nej sklzne (a dalej prenika do rany).
co vy na to?
skor si myslim, ze to proste v tej dobe takto brusili a "spicaty" hrot bol narocnejsi na vypracovanie.
mate niekto nejake foto starych "spicatych" hrotov?

Včera jsem si na tebe vzpoměl, když jsem probíral jednu knihu o železných věcech u Siouxů. Hroty tam vyobrazené jsou víceméně do špičky. Některé tu špici mají lehce zbroušenou do rádiusu, ale to může být třeba výsledek i častého ostření před lovem. V každém případě jsou znázorněny i nálezy s ostrým špičatým hrotem.

[zelenyoko]

Ono stačilo na tábořku jsme koupili krocany a udělali loveckou no super . Akorát jeden se zatoulal k Pražákům na pozemek kde mají chalupu paní měla vcelku šok , když na ni vlítlo houf pomalovaných indošů . Myslím , že ji vlítlo i něco do textilu . Naštěstí jsme vše objasnily a zklidnily situaci . Pro ochránce netrpěli ani chvilku .

[zelenyoko]

Zkoušel jsem to z koně to byla katastrofa , sice jen do pytle se slámou , ale to je úplně něco jiného než jak asi všichni známe . No zkuste si to ať víte o čem píšete . Jako číst knížky je dobrý , ale pro lepší představu je lepší si to ozkoušet . No nevím jestli v té době by jsme přežili . Co vy na to ? čauk dopsal jsem .

[Dva hlasy]

No zkuste si to ať víte o čem píšete . Jako číst knížky je dobrý , ale pro lepší představu je lepší si to ozkoušet .

No, zkusil jsem si to. Párkrát . Do pytle to celkem jde

[zelenyoko]

No to že to byla katastrofa bylo asi tím , že nejsem asi moc dobrý jezdec . Koně sice mám doma , ale ten čas není . Jezdím jen svátečně . Stejně to muselo být vzrůšo jet na koni ve velkým stádě bizonů a ještě je lovit . Mně stačilo když jsem kamarádovi pomáhal zahánět stádo krav domestikovaných na koni .Představa střelby na bizony to muselo být sakra umění . Když jsi špatně trefil , tak jsi měl asi smolíka .

[Dano]

tu strielaju lukom z kona:
http://www.youtube.com/watch?v=QQy_VTAT ... re=related
http://www.youtube.com/watch?v=Bn9TsKzCsjs&NR=1
......a ked si to tam preklikate, tak su tam aj lepsie videa......

[vlk]

dvakrat som ich videl nazivo, v SR (na juhu) su udajne 4 skupiny. neuveritelne vykony!
s poduskovymi sedlami by to ale bola asi ina zabava...

[maťo]

No, myslím že v tom článku http://buckconner.tripod.com/buff4.htm je to dostatočne presne opísané. Podľa mňa indiáni na lov bizónov používali luky až do masového rozšírenia zbraní s drážkovanou hlavňou a zároveň až po rozšírení obchodných staníc, kde sa dal zadovážiť strelný prach. Zbrane s hladkým vývrtom mali všeobecne malý dostrel (s účinnosťou proti živej sile - vojakovi), nieto ešte aby zastavili bizóna. Aj keď je dnes povolené loviť bizóna napr. predovkou na čierny prach, v skutočnosti sa väčšinou jedná o tzv. in-line predovky, strieľajúce podkalibrovou strelou a používajúce bežný strelný prach s dymivou zložkou kvôli efektu. V spomínanom článku je odporúčaný kaliber od .50 vyššie, kdesi som sa dočítal ešte o vacerých kalibroch, hojne využívaných lovcami bizónov: .55-70 Govt. .50-110, .56 Ballard ...okrem toho, strelný prach a olovo človek nevystrúha ako šíp ))

[Eagle-Eye]

No ten článek je zajímavý.

Každopádně mi není jasné, proč mají zbraně s hladkou hlavní menší dostřel než drážkované. Měl jsm za to, že jde výhradně o záležitost přesnosti. Dostřel u předovek přeci závisí na množsví prachu, především.

Taky moc nesouhlasím s tím, jak v článku píšou o tom , jakou má jaký kalibr penetraci. To je také přecí záležitost dávkování prachu, tedy u předovek. Je přeci jasné, že ráže .65 s 120 grány prachu bude mít lepší penetraci, než .50 s 65 grány prachu. Tak měl naládoval 120 gránů na .50 střelu a viděl by ten hukot.

Myslím, že kdyby použili North West Trade gun, křesadlovou mušketu s ráží cca .67 a naložili by tam pořádně černého prachu, tak by posložila lépe, než modernější Sharpska.

Na toho bizona stříleli z 50 yardů, tam přeci nemůže být o dostřelu ani řeč.

[maťo]

A môžem, trošku objasním...zbrane s hladkým vývrtom majú menší dostrel paradoxne aj preto, lebo projektil kladie menší odpor a v "komore", ktorá je vytvorená hlavňou a projektilom vznikne menší tlak...znie to divne, ale je to tak
Čo sa týka penetrácie (teda priebojnosti), dovolím si Ťa poopraviť, pretože dávkovanie prachu tam hrá len menšiu úlohu, nie je pravda, že "čím viac prachu, tým väčšia šupa"...čierny prach horí pomaly, takže ak napr. nasypeš do polovice laufu prach, väčšina z neho alebo nezhorí, alebo zhorí pred hlavňou (to som videl na vlastné oči s Kentucky rifle .45).
Všeobecne platí, že čím menší kaliber, tým vyššia priebojnosť, u loveckých zbraní hrá veľmi podstatnú úlohu ranivá schopnosť strely, ktorá je u olovenej gule dosť obmedzená...u drážkovaných predoviek sa neskôr (okolo r. 1850 už pomerne pravidelne) používali kónické strely typu Minié, takpovediac predchodcovia striel Wad Cutter a Semi-Wad Cutter. U strelných zbraní hrá pri love úlohu devastačný potenciál strely (teda schopnosť strely devastovať tkanivo, spôsobiť masívnu stratu krvi a smrť - častokrát ako následok eľkej straty krvi) u mechanických strelných zbraní je dôležitejšie spôsobiť zranenie dôležitých orgánov (devastácia tkaniva je v prípade šípu minimálna). O tom som čítal niekoľko štúdií v osemdesiatych a deväťdesiatych rokoch, keď sa viedli ostré polemiky o love lukom, najmä pri love na africkú ťažkú zver. O minimálnych rozdieloch v účinnosti muškiet (resp. strelných zbraní s hladkým vývrtom) a účinnosti lukov svedčí aj snaha tuším Washingtona, alebo Jeffersona, vyzbrojiť americkú armádu (niekoľko regimentov až plukov) lukmi. Neprešlo to, lebo bieli boli grambľavejší ako indiáni

[alwarez]

Aby se zabil bizon bylo treba luku co mel 55-60 liber tahu na rekneme 25 palcich natahu ,co zarucovalo prulet sipu bizonem ,kdyz nenarazil na kost .Strilet na mrtvou kravu ma jednu nevyhodu ,nebot ta je minus krev.Sip jak prochazi telem vetsiho zivocicha je vlastne mazan krvi zvirete a tim treni je mensi a tak sip lepe pronika zivym zivocichem, nez mrtvym . Na bizona stejne staci jeden sip a tak indian na koni mohl zabit tolik zvirat co mel sipu sebou minus mozna 20% ,nebot nektera musi trefit dvakrat. Bizoni byli strileni z par metru za jizdy na koni,po lovu byla plan poseta mrtvolami a zeny a deti tahnou za bojovniky a porcuji zvirata ,nebot maso jim musi vydrzet az do dalsi migrace stad na jih nebo na sever.Jakmile se sip dostane do plic nastava dekomprese /kolabovani plic/a tak neokyslicuji krev a tim odumira mozek ,navic nastava krvaceni do plic a zvire se odusi na vlastni krvi. Musi se ovsem zasahnout obe plice jako u kazdeho zvirete. Sip co treba jde do polovicky za pohybu zvirete vlastne reze uvnitr a to tim pusobi dalsi skodu.Obycejne zvire zasazene sipem do obou plic umira tedy ztraci vedomi za 6-10 vterin ,cim usilovne bezi tim je to pro zvire horsi . U takoveho lovu vlastne spatny zasah byl vyloucen a dalsi zasah byl okamzity ,kdyz bylo potreba.

[vlk]

a zvire se odusi na vlastni krvi...

toto vyzera ako nejaka cast skveleho kucharskeho receptu, ale ostatne su povacsinou uplne bludy.
zopakujem otazku, ktora uz raz bola polozena, lebo vlastna zvedavost mi neda... odkial mas prosim Ta vsetky tie skvele info?

[alwarez]

Jeste musim dodat ,ze takovy luk na bizony s tim loveckym sipem by mel dostrelit 200 yardu/ asi 180m/ do dalky aby mel dostatecnou pruraznost na tyhle velke bestie i kdyz se strilely na rekneme 5m a neni prakticky rozdil v rychlosti sipu, kdyz se postavime o 15 metru dale ,neboli je tam pouze teoreticky rozdil co v praktickem zivote nehraje roli. Takovy luk lehce zabije i medveda i kdyz hnedi medvedi nejsou tak velici jako na Aljasce ,tam se vyziraji na lososech a maji prijem kalorii asi 400 000cal.za den. Navic existoval i lesni bizon co byl o trochu mensi ,ale ten byl vystrilen belochy dlouho pred tim ,nez se dostali na prerie. Kdyz bizoni migrovali a tak uz nebyli v dosahu kmene, stale tam zilo dostatek zvirat na loveni, jako srnec/ mule deer/ antilopa a nesmirny pocet hadu jako jsou chrestisi hlavne na jiznim okraji plani ,v Texasu se stale chrestisi nepocitaji na kusy ,ale na tuny.Had byl nejenom dobry obed ,ale jeho kuze obcas skoncila nalepena na hrbetu nejakeho luku. Pokud to nebranilo nekteremu kmenu v jejich povercivosti. Indian proste jedl temer vse, opekali lucni kobylky na preriich atd.

[Dva hlasy]

Navic existoval i lesni bizon co byl o trochu mensi ,ale ten byl vystrilen belochy dlouho pred tim ,nez se dostali na prerie.

Tééda .
Skoro bych řekl, že křížením těch pár přeživších kusů prérijního bizona právě s lesním bizonem (právě proto, že jich bylo podstatně víc) se podařilo populaci na pláních zachránit. Takže vlastně čistokrevný prérijní bizon dnes neexistuje.
Ale nebyl jsem u toho, mám to jen načtené a navíc si nepamatuji zdroj. Tak to tu máme tvrzení proti tvrzení.