Vaření
Manzelka radi: nesol vodu ve ktere fazole varis, omacku priprav tak , ze osmazis cibuli s utrenym cesnekem, pridej rajcata, feferonky a trochu tymianu a sul. A ja rikam:neni to sice indiansky recept, ale je to mnam.Veen píše:mozna budu vypadat jako totalni blb, ale jak varite fazole? nechal sem je podle navodu 4h macet a pak je varil, ale furt ne a ne zmeknout, dokonce sem nekolikrat musel dolejvat vodu. a jinak co s nima delate dal, nejaky osobni navody na dochuceni, nebo dalsi postup zpracovani. fazole sou supr.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
Syrova jatra jsem jedl a neni to spatne, musi byt vsak tepla jinak to neni nic moc.Siky píše:Proč to tak je to nevím. Nicméně, kdyš Savage píšeš o těch játrech, zakusovali jste se do něčeho syrového, třeba do srdce nepřítele?!?
Nebo syrové maso zpod koňského sedla, aby bylo pěkně měké.
Státní veterinární správa to však nedoporučuje...
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
-
wičaša hayčaša
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 73
- Registrován: pát úno 23, 2007 12:42 pm
Možná pozdě,ale přeci:ještě ti poradím jedno oldschool řešení,placky můžeš udělat přímo na "žhavíkách".Ohen rozfajruješ a jak dohoří,tak na žhavým uděláš výborný placky.Žhavíky je potřeba průběžně rozfoukávat perutí.Přeji štastnou a veselou dobrou chutSapazi píše:
A ted to hlavní- zahod pánvičku a olej! ccccccccccchutnou placku co dlouho vydrží upečeš nasucho na plátu z kamen, kusu železa nebo placatým šutru. Myslím že toto je i dobový postup. Placky musí být slaboučké, tak půl cm např. vyválené flaškou na prkýnku.Pečeš sotva minutu
Anebo si kup v Albertu Libanonský chleba, je to skoro ono
Dobrý placky se poznají tak, že se po nich zapráší. Na dva prsty tlustý sádlem nacucaný podle mě do týpí nepatří- měli snad Indusové Lukanu nebo sádlo?
stejně jsme všichni wašičuni
Lesni indiani prezivali na zaludech,nebot se divali na duby jako my se divame na psenicna pole. Zalud se vyloupne ze skorapky a jadro se hodi do vody ,voda se potom vari az je uplne hneda potom se vyleje a proces se opakuje asi 4krat az zalud ztrati svoji horkou chut a potom se necha ususit .Muze se jist jako napr listkovy orech ,nebo se drtil na mouku a dostavame mouku na placky.
-
Métá?xestse Ohnéssese
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 151
- Registrován: stř úno 14, 2007 12:43 pm
- Bydliště: Pečky, Kolín
Zkusím se vrátit k tématu. Pamatuji si, že jsem viděl na fotce chřestidlo z patizonu. Teď tu fotku nemůžu dohledat, ale mám pocit že chlapík, co to měl v ruce byl identifikovaný jako mescalero, nebo jiný jižan
Otázka zní, myslíte, že native sušili patizony stejně jako tykve a dýně? Sušit patizon lze (mám vyzkoušeno), jak se chová po nabobtnání a rozvaření třeba v polívce ještě nevím, ale předpokládám, že by měl mít podobné vlastnosti jako tykev.
Narazil někdo z Vás na použití patizonu? Já kromě té fotky ne, ale od kurzu vaření mi vrtá hlavou, proč ho nepřidat na "seznam stylových" potravin, když tam je dýně a tykev Zvláště, když patizon je součástí skupiny tykvovitých rostlin... Předem díky za příspěvky k tématu
Otázka zní, myslíte, že native sušili patizony stejně jako tykve a dýně? Sušit patizon lze (mám vyzkoušeno), jak se chová po nabobtnání a rozvaření třeba v polívce ještě nevím, ale předpokládám, že by měl mít podobné vlastnosti jako tykev.
Narazil někdo z Vás na použití patizonu? Já kromě té fotky ne, ale od kurzu vaření mi vrtá hlavou, proč ho nepřidat na "seznam stylových" potravin, když tam je dýně a tykev
Zvláště, když patizon je součástí skupiny tykvovitých rostlin... Předem díky za příspěvky k tématu Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Hévéése
