Je to teda trochu off topic, nicméně je to pravdivý a zajímavý postřeh. Hodně jsem o tom přemýšlel a myslím, že jde o všeobecný fenomén, který se projevuje v jakýchkoliv ekonomikách, indošké ekonomiky 17. 18. a 19. století nevyjímaje. Tedy inflace hodnot.Dva hlasy píše:Taky není úplně od věci upřesnit, že králičí imitace hranostjů je záležitost víceméně až konce 19.stol. Byla to vlastně taková devalvace hodnot.
To samé, co píše Dva hlasy o nahrazování hranostajů králky se týkalo např. i kostic. Do roku cca 1870 se vyráběly výhradně z dovážených mušlí, byly velice drahé a málokdo si je mohl dovolit. Po r. 1870 se začaly vyrábět z hovězích kostí, které byly levné a bylo jich všude dost, sekaly se v řádově stonásobném množství a jejich cena klesla na zlomek původní. Takže pak vidíme ty Siouxké ženy se závěsy z kostic až nazem, Lakotské muže s náprsenkami až ke kolenům atp.
Stejná situace byla u známých lesáckých broží. Původní brože se vyráběly z pravého stříbra a byly velmi drahé, později bylo stříbro nahrazeno alpakou, čímž klesla cena a brože se rozšířily mezi indiásnké "masy".
Samé principy vysledujeme i v současné ekonomice, takové věci, jako mobil, auto, video, kamera apodobě byly svého času záležitostí několika málo boháčů, časem se vždy rozšířily a staly se běžné i pro obyčejné lidi.
Jedná se o princip přirozené inflace, kdy se z luxusního zboží stane zboží spotřební, a to buďto tak, že původní cenný materiál je nahrazen nějakou náhražkou (například masívní nábytek dřevotřískou a laminem, hranostaj králíkem) nebo že dojde k daleko masívnější produkci a tím klesne výrazně cena a zvýší se dostupnost.