Psí bojovníci
Psí bojovníci
Psí bojovníci jsou víceméně spjati s kmenem Čejenů a prosluli svou nenávistí k bělochům. Mě by zajímalo, jaký na ně máte názor.
Tohle má být fórum? Spíš nástěnka kde paní učitelka ostraňuje lechtivý obrázky co jí tam žáci přišpendliliEagle-Eye píše:Raději jsem to tu promazal. Máte pravdu kluci. Takhle je to lepší.
Sleduju už delší dobu že sotva se tady objeví přízpěvek který vypovídá o tom co si dotyčný opravdu myslí a ne co někde vygúglil, moderátor ho hbitě smázne.
Jsem pro větší svobodu projevu a míň nudy.
Snad si to někdo stihne přečíst než mě taky máznou.
- vlk
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 305
- Registrován: stř bře 28, 2007 11:41 am
- Bydliště: Slovensko/Prešov
Re: Psí bojovníci
povedal by som, ze sajensky "Psi vojaci" mali len najlepsi marketing.Jestřáb píše: ...víceméně spjati s kmenem Čejenů...
je ľahké byť odvážny z diaľky...
Ten můj příspěvek je moc obecný, musím ho upřesnit.
V 19. století armáda "zavírala" indiány do rezervací a v těch bylo s indiány zacházeno "otřesně". Takže Psí bojovníci útočili na města, zapalovali domy a stříleli nevinné lidi. A mě zajímá, co na to říkáte? Psí bojovníci by to přece jinak nedělali, kdyby si s indiány armáda nedělala, co chce, nebo dělali?
V 19. století armáda "zavírala" indiány do rezervací a v těch bylo s indiány zacházeno "otřesně". Takže Psí bojovníci útočili na města, zapalovali domy a stříleli nevinné lidi. A mě zajímá, co na to říkáte? Psí bojovníci by to přece jinak nedělali, kdyby si s indiány armáda nedělala, co chce, nebo dělali?
Co by nedělali? Nevraždili nevinné? Pojem viny je ošemetná záležitost. Pokud vina ženy spočívá v tom, že porodí dalšího nepřátelského bojovníka, vina dítěte v tom, že z něho ten bojovník vyroste, pak by Psí bojovníci a nejen oni nevinné ať bílé či rudé nikdy nevraždili.Jestřáb píše:Ten můj příspěvek je moc obecný, musím ho upřesnit.
V 19. století armáda "zavírala" indiány do rezervací a v těch bylo s indiány zacházeno "otřesně". Takže Psí bojovníci útočili na města, zapalovali domy a stříleli nevinné lidi. A mě zajímá, co na to říkáte? Psí bojovníci by to přece jinak nedělali, kdyby si s indiány armáda nedělala, co chce, nebo dělali?
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 128
- Registrován: pon dub 28, 2008 6:14 am
- Bydliště: RK
- Kontaktovat uživatele:
O romantickou představu už jsem přišel dříve, nicméně si ale myslím, že indiáni rozhodně tak špatní nebyli. Četl jsem např. o vláce, že u indiánů nebyli skutečnými válkami, jak je známe my, ale byli to jen přepady a nájezdy. Navíc, indiáni dlouho válčit nevydrželi a přestalo je to brzy bavit.
Myslíte, že se indiáni vraždili navzájem, jen tak pro radost?
Myslíte, že se indiáni vraždili navzájem, jen tak pro radost?
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 220
- Registrován: čtv dub 10, 2008 11:04 am
Nevím jak indiáni, ale Šajeni jiné etnika zcela určitě. O militantních Psích mužích to pak platí dvojnásob.Jestřáb píše: Myslíte, že se indiáni vraždili navzájem, jen tak pro radost?
Mimochodem z tvých nahození témat mi není jisté zda tě zajímají Psí bojovníci (válečnická společnost) nebo Psí muži (významná šajenská tlupa a svého času i třetí šajenský kmen).
Kosovo je Srbsko!
Vzájemné vyvražďování mezi indiánskými kmeny bylo kromě lovu a dalších činností nejzábavnější kratochvílí zejména mladých mužů.
Podle toho, jak byl válčeník zdatný v boji byl i hodnocen v kmenové hierarchii. Stejně tak, jak v dnešní společnosti je sociální hierarchie hodnocena prizmatem především peněz, u indiánů to byla především schopnost zabíjení a mrzačení nepřátel.
Nejrůznější hrůzné trofeje, jako usekané končetiny či skalpy byly běžnou ozdobou jak týpí, tak i samotných lidí.
Stejně jako jsou v dnešní době fetišizovány peníze, u většiny indiánských národů ty bylo válečné umění, potažmo schopnost páchat fyzické násilí.
Terčm fyzického násilí indiánů (jak vzhledem k bělochům, tak i mezi sebou navzájem) byly běžně i ženy a děti.
Často se stávalo, že byly zabity ženy, které šly za tábor vykonat potřebu.
Úkolem členů válečnických spolků bylo právě mimo jiné hlídat členy kmene, kteří se vzdálili z tábora a často se stávali obětí nepřátelských útoků.
Většina tradičních domorodých společenství glorifikovala fyzické násilí a válku, která byla povýšena na nejvyšší ctnost. Nepředstavitelná krutost, mučení a mrzačení byly pro indiány zcela běžné záležitosti.
Bez výčitek je páchali druhým, ovšem na druhou stranu počítali s tím, že sami zemřou násilnou smrtí a od dětství se připravovali na to, aby tento okamžik přijali s náležitou důstojností.
Pro příslušníky válečnických spolků to platí dvojnásob.
Přítomnost bělochů s tím nemá pranic společného. Tyto zvyky panovaly již stovky a tisíce let před příchodem bělochů na severoamerický kontinent, jak je zřejmé z např. archeologických vykopávek.
Jedním z hlavních cílů ustanovení rezervací bylo mj. právě zamezení neustálému mezikmenovému válčení a všudypřítomnému vraždění a fyzickému násilí.
Hlavní rezervační frustrací zejména mladých mužů tak bylo, že již nemohli zvyšovat svůj sociální status hrdinskými činy (rozuměj vraždění a krádeže). Tím se jim zhroutil svět a nově budovanému světu založenému na hromadění majetku vydělávání peněz nerozuměli. Proto se v rezervacích začal rozvíjet alkoholismus, letargie apod.
Podle toho, jak byl válčeník zdatný v boji byl i hodnocen v kmenové hierarchii. Stejně tak, jak v dnešní společnosti je sociální hierarchie hodnocena prizmatem především peněz, u indiánů to byla především schopnost zabíjení a mrzačení nepřátel.
Nejrůznější hrůzné trofeje, jako usekané končetiny či skalpy byly běžnou ozdobou jak týpí, tak i samotných lidí.
Stejně jako jsou v dnešní době fetišizovány peníze, u většiny indiánských národů ty bylo válečné umění, potažmo schopnost páchat fyzické násilí.
Terčm fyzického násilí indiánů (jak vzhledem k bělochům, tak i mezi sebou navzájem) byly běžně i ženy a děti.
Často se stávalo, že byly zabity ženy, které šly za tábor vykonat potřebu.
Úkolem členů válečnických spolků bylo právě mimo jiné hlídat členy kmene, kteří se vzdálili z tábora a často se stávali obětí nepřátelských útoků.
Většina tradičních domorodých společenství glorifikovala fyzické násilí a válku, která byla povýšena na nejvyšší ctnost. Nepředstavitelná krutost, mučení a mrzačení byly pro indiány zcela běžné záležitosti.
Bez výčitek je páchali druhým, ovšem na druhou stranu počítali s tím, že sami zemřou násilnou smrtí a od dětství se připravovali na to, aby tento okamžik přijali s náležitou důstojností.
Pro příslušníky válečnických spolků to platí dvojnásob.
Přítomnost bělochů s tím nemá pranic společného. Tyto zvyky panovaly již stovky a tisíce let před příchodem bělochů na severoamerický kontinent, jak je zřejmé z např. archeologických vykopávek.
Jedním z hlavních cílů ustanovení rezervací bylo mj. právě zamezení neustálému mezikmenovému válčení a všudypřítomnému vraždění a fyzickému násilí.
Hlavní rezervační frustrací zejména mladých mužů tak bylo, že již nemohli zvyšovat svůj sociální status hrdinskými činy (rozuměj vraždění a krádeže). Tím se jim zhroutil svět a nově budovanému světu založenému na hromadění majetku vydělávání peněz nerozuměli. Proto se v rezervacích začal rozvíjet alkoholismus, letargie apod.
Abych nebyl osočen z jednostrannosti:
ohledně krutosti běloši za indiány nijak nezaostávali. Také dovedli být sadističtí, když přišlo na věc (např. Sand Creek).
Rozdíl mezi indiánským a bělošským válečnictvím je v tom, že běloši válčili primárně, aby dostáhli konkrétních cílů či výsledků. Když byl cíl dosažen, válka skončila.
Indiáni válčili především pro radost, byl to pro ně adrenalinový sport. Ovšem když přišlo na věc, uměli také sledovat určité cíle, například vybití celého kmene za účelem zisku ekonomické výhody a podobně.
ohledně krutosti běloši za indiány nijak nezaostávali. Také dovedli být sadističtí, když přišlo na věc (např. Sand Creek).
Rozdíl mezi indiánským a bělošským válečnictvím je v tom, že běloši válčili primárně, aby dostáhli konkrétních cílů či výsledků. Když byl cíl dosažen, válka skončila.
Indiáni válčili především pro radost, byl to pro ně adrenalinový sport. Ovšem když přišlo na věc, uměli také sledovat určité cíle, například vybití celého kmene za účelem zisku ekonomické výhody a podobně.