Voda na cestách
- Sukawikasa
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 44
- Registrován: čtv dub 08, 2010 9:55 am
Voda na cestách
HAU KÓLA!
Zajímalo mne jak indiani rešili vodu na cesty, pokud tedy vubec.
A pokud ne tak jak by ste to vyresily vy. Me napadl měch na vodu, neco jako toto:
Nevíte nekdo jak to nejlepe vyrobit a z ceho aby to bylo vodotesne a autenticke??
jeste sem narazil na toto:
pisou u toho: 1800s YUMA INDIAN Leather Water Bottle w/ BUFFALO Spout
z ceho to je? Z bizoniho mocoveho mechyre?
Předem díky za odpovedi.
Mejte se krasne!!!
Zajímalo mne jak indiani rešili vodu na cesty, pokud tedy vubec.
A pokud ne tak jak by ste to vyresily vy. Me napadl měch na vodu, neco jako toto:
Nevíte nekdo jak to nejlepe vyrobit a z ceho aby to bylo vodotesne a autenticke??
jeste sem narazil na toto:
pisou u toho: 1800s YUMA INDIAN Leather Water Bottle w/ BUFFALO Spout
z ceho to je? Z bizoniho mocoveho mechyre?
Předem díky za odpovedi.
Mejte se krasne!!!
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 220
- Registrován: ned úno 11, 2007 7:32 pm
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Velice dobře poslouží také tykev.... http://irokezove.unas.cz/navody/tykve/tykve.htm
- Sukawikasa
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 44
- Registrován: čtv dub 08, 2010 9:55 am
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 128
- Registrován: pon dub 28, 2008 6:14 am
- Bydliště: RK
- Kontaktovat uživatele:
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 220
- Registrován: čtv dub 10, 2008 11:04 am
Pokud budu spekulovat, tak ty tykve by se tam teoreticky mohly také objevit. Byla by to asi ale záležitost poříčních kmenů. Ti totiž tykve pěstovali v "hromádkách" s fazolí a kukuřicí/slunečnicí....
To se týká i Šejenů v době kdy žili stejným způsobem. Ten ale opustili nejdéle do roku 1780 a i když pak některé svá políčka stále ještě občasně dojížděli obdělávat (snad až do poloviny 19. století), nepředpokládám, že by tykve využili jinak než k jídlu - přebytek jich nebyl.
To se týká i Šejenů v době kdy žili stejným způsobem. Ten ale opustili nejdéle do roku 1780 a i když pak některé svá políčka stále ještě občasně dojížděli obdělávat (snad až do poloviny 19. století), nepředpokládám, že by tykve využili jinak než k jídlu - přebytek jich nebyl.
Kosovo je Srbsko!
mam jednu fotku mocaku z plani: http://dpolak.rajce.idnes.cz/Mocak/
Myslím si že tahle tykev na vodu je nejdlá, na jídlo jsou jiné druhyNámomóhtóhta píše:nepředpokládám, že by tykve využili jinak než k jídlu - přebytek jich nebyl.
No a s tou sítí vodních zdrojů na pláních bych taky přibrzdil- třeba v Oregonské stezce se několikrát píše že putovali celý den nebo dva než narazili na vodu. Taky se tam píše že partička wašičůnů na koních urazila za den čtyřirkát tolik než indiánská vesnice na pochodu, takže z toho mi vyplývá že i indoši při přesunech přes některá území museli mít vodu s sebou.
Močáky na vodu se používali běžně v táboře na nošení vody od potoka do týpí, tak proč by ne na putování.
Tím myslím na pomalé přesuny celé vesnice. Když jela rychlá rota někam na bizony nebo bojovat, jeli nalehko a určitě bez vody
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 128
- Registrován: pon dub 28, 2008 6:14 am
- Bydliště: RK
- Kontaktovat uživatele:
Tenhle močák je opravdu vytuněný, ten šlaušek se špuntem považuju za důkaz že se v tom voda nosila za pochodu, ne jen od potoka do týpí.Dano píše:mam jednu fotku mocaku z plani: http://dpolak.rajce.idnes.cz/Mocak/
Taky bývaly nádoby nahoře otevřené, jako kyblík a ty se dělali kromě močáku taky z osrdečníku. Jeden peknej má Wohpimik
Nevěděli byste nějakej fígl jak na močák naimplntovat ten šlaušek? Z fotky toho moc znát není. Zkusím se do výroby tohoto pustit , protože tahání vody v tykvích není moc praktické a ta chuť nestojí za nic.
No a pro sichr si vezmu na cesty tuto čutoru: http://www.lh-shop.cz/index.php?page=sh ... =5&lang=cs
Vím že pro naše období je to celkem out, ale co vlastně používali běloši na Pláních? Nebylo to něco podobného?
No a pro sichr si vezmu na cesty tuto čutoru: http://www.lh-shop.cz/index.php?page=sh ... =5&lang=cs
Vím že pro naše období je to celkem out, ale co vlastně používali běloši na Pláních? Nebylo to něco podobného?
Tak jsem rozečetl knihu The horse in blackfoot indian culture od Ewerse a píše tam, že během transportu se na pláních používal na vodu bachor z bizona který měl na úsí našitou obruč z vrbového proutku. Obsah si už nepamatuju, ale snad kolem 4 galonů. Bachory se přivazovaly na takovou konstrukci z kolíků na travois.
Dokonce měli indiáni nějaký udělátka, snad z rawhide, když z bachorů lili vodu na pití dětem nebo psům.
O použití bachoru na cestách píše Ewers opakovaně, o osrdečníku nic. Osrdečník se asi mohl taky používat, ale jeho objem je malý, cca litr vody, což je oporti bachoru nula nic.
Dokonce měli indiáni nějaký udělátka, snad z rawhide, když z bachorů lili vodu na pití dětem nebo psům.
O použití bachoru na cestách píše Ewers opakovaně, o osrdečníku nic. Osrdečník se asi mohl taky používat, ale jeho objem je malý, cca litr vody, což je oporti bachoru nula nic.
-
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 34
- Registrován: pát úno 09, 2007 10:06 pm
- Kontaktovat uživatele:
Sapazi píše:Nevěděli byste nějakej fígl jak na močák naimplntovat ten šlaušek? Z fotky toho moc znát není. Zkusím se do výroby tohoto pustit , protože tahání vody v tykvích není moc praktické a ta chuť nestojí za nic.
No a pro sichr si vezmu na cesty tuto čutoru: http://www.lh-shop.cz/index.php?page=sh ... =5&lang=cs
Vím že pro naše období je to celkem out, ale co vlastně používali běloši na Pláních? Nebylo to něco podobného?
Nemohu souhlasit, používáme tykve na vodu už několik let, při správném voskování tykev vydrží dlouho a nošení se dá luxusně udělat.
Osrdečník je dle mého názoru vhodný k donášce a uchování vody v táboře nikoli na cestě. Přece jen je ta stěna velmi slabá.Eagle-Eye píše:O použití bachoru na cestách píše Ewers opakovaně, o osrdečníku nic. Osrdečník se asi mohl taky používat, ale jeho objem je malý, cca litr vody, což je oporti bachoru nula nic.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****