Účes vraních žen

[martina]

Ahoj,mám dotaz.Někde jsem slyšela,že si vraní ženy po zapletení copů vetřely do vyhlazené pěšinky červenou barvu.Nic víc nevím.Bylo tomu tak doopravdy?Dělaly to vždy,pro všední den nebo jen při sváteční příležitosti ? Předpokládám,že pokud ano,že to byla nejspíš červená hlinka,jak ji nejlépe namíchat z přírodních zdrojů?

[Áhanátamao'o]

Ahoj! Barvení pěšinky na červeno býval asi na Planinách celkem rozšířený zvyk. Přinejmenším Šajeni si pěšinky barvili červenou hlinkou taky, ženy i muži. Odvážím se spekulovat, že tak nečinili každý den, ale spíš při slavnostních a obřadních příležitostech. Moc pěkné červené hlinky se vyskytují v opuštěných štolách Českého krasu a jistě to nebude jediné místo.

[Eagle-Eye]

Účes vraních žen byl velmi prostý. Existují v podstatě jen 2 varianty:

1) Rozpuštěné vlasy
2) Dva copy přes uši

Zdůrazňuji přes uši, ne za ušima. Většina indiánů a indiánek plání nosila copy svázané na boku, přes uši, ne za ušima, jak je časté u českých hobbystů (-tek).

S použitím barvy to již napsal Áhanátamao'o. Jenom bych dodal, že na nanášení hlinky existovaly speciální dřevěné tyčinky. V anglické literatuře jsou označovány jako "Hair parter", tedy něco jako rozdělovač vlasů, myšleno ve smyslu nástroje na vytvoření pěšinky. Domnívám se ale, že šlo o tyčky na nanášení červené hlinky do pěšinky. Některé dochované tyčinky ještě mají patrné na konci zbytky barvy.

Na tyto tyčinky vyráběly vraní ženy i speciální obaly se surové kůže, pošité korálky. Nosily se často připevněné k šatům.

Co se týče hlinky, tak vím, že kluci lesáci používají barvu zn. FRONTON. Jedná se o směs do malířských barev, nicméně by mělo u červené barvy jít o čistě přírodní oxid železa. Mažou si s tím celé tělo a ze zdravotního hlediska nemají žádný problém.

Hlinka se smíchá s tukem, či olejem a může se nanášet na kůži.

[Píta Ominí]

Ahoj,mám dotaz.Někde jsem slyšela,že si vraní ženy po zapletení copů vetřely do vyhlazené pěšinky červenou barvu.Nic víc nevím.Bylo tomu tak doopravdy?Dělaly to vždy,pro všední den nebo jen při sváteční příležitosti ? Předpokládám,že pokud ano,že to byla nejspíš červená hlinka,jak ji nejlépe namíchat z přírodních zdrojů?

Nevím jak u Vran, ale matně si vzpomínám,že mi u Černonožců vyprávěli,že když muž svou ženu opravdu miloval,tak ji ráno učesal a pak ji namaloval pěšinku. Ta žena se pak procházela táborem a každý si mohl všimnout,že její muž se o ni stará a má ji skutečně rád. Nejsem si úplně jistý,tak doufám,že mi ta informace s něčím nesplynula.Každopádně to byl na pláních asi opravdu častý jev.

[martina]

Ahoj,díky za informace,to hřeje,když je někdo ochotný poradit.
Taky nosím copy za ušima.
Na červenou hlinku zkusím udělat výpravu do Rudné okr.Svitavy,ve středověku se tam těžila,tak tam třeba něco zbylo,mám to tak nejblíž.
Ještě jednou dík !

[Áhanátamao'o]

Zdůrazňuji přes uši, ne za ušima. Většina indiánů a indiánek plání nosila copy svázané na boku, přes uši, ne za ušima, jak je časté u českých hobbystů (-tek).

Nevím, jak u jiných kmenů, ale když si prohlédnete dobové fotografie Šajenů a Šajenek, zjistíte, že muži nosili vlasy (ať už spletené do copů nebo omotané) důsledně přes uši (někdy není ucho vidět vůbec, jindy jenom lalůček); i když pár výjimek se pochopitelně vždycky najde. Naopak ženy si zaplétaly copy (v 19. století jediný účes šajenských žen) vždy za uchem.

[martina]

Ahoj a dík.Já jsem to myslela tak,že ty copy jsem donedávna nosila chybně za ušima,ale už tak nikdy nevylezu!!!!!!!