Indiánská vs bělošská mentalita

[Eagle-Eye]

Vše, co se týče tohoto tématu.

[krouziciorel]

Mentalitu indiánů sami určitě nepoznáme, museli bychom tak alespoň půl roku žít v týpí v pustině a to je přesně způsob, kterému se moderní společnost a hlavně vláda brání všemi prostředky a naopak indián může sotva pochopit nás ve městech. Proto jsem hledal někoho, kdo osobně zažil a byl schopen spojit oba způsoby tohoto života. Jedním z těchto lidí je Ohiyesa známý také jako Charles Alexander Eastman. Právě jsem dočetl knížku Duše indiána, která kromě stejnojmenného díla popisuje i jeho další spisy. Konečně jsem pochopil, proč indiáni nestavěli žádné chrámy ani kamenné stavby a tolik obdivovali svět kolem sebe, sám podobné pocity zažívám na vsi, kam jsem se přestěhoval. Nesnáším dogmata stejně jako autor, proto indiánské "náboženství" nepotřebuje žádného kněze, ale dětem je vštípena obecná představa a ono se jí časem a zkušenostmi snaží samostatně pochopit. Staršího člověka rozhodně neplánovali poslat někam do DD, protože právě on byl učitelem svých vnoučat - a kromě fyzické přípravy opravdu praktickým učitelem narozdíl od většiny dnešních škol. Moc dobře pochopil princip kapitalizmu a důvod, proč nakonec indiány rozdrtil. Pokud autor popisované skutečnosti opravdu sám zažil, je to paráda, podobný náhled na život mají a hlavně měli tibeťané nebo mongolové, kteří mimochodem dopadli úplně stejně jako původní indiáni. Na druhou stranu autor sám přiznává, že je rád, když poznal život přistěhovalců, protože jedině tak může objektivně srovnávat - nakonec se i přes své vzdělání vrátil zpátky do lesů, kde byl vychován.

Pokud jejich společnost alespoň z větší části takto fungovala, byl zde opravdu malý prostor pro výchovu lumpů, i když ti zde samozřejmě také museli být a navíc nesmíme zapomínat na rozdíly mezi kmeny.

No klobouk dolů, kdo máte rád spisy a skutečný život učenců z východu typu Siddhárta nebo Milarepa budete se cítit jako doma. To také nebyli žádní svatoušci, naopak zprvu pěkní lumpové, kteří ale sami v jediném životě dokázali pochopit, co udělali špatně, po přečtení knihy je mi jasné, že přesně tohle a možná i víc zažil i sám autor.

S přibývajícími zkušenostmi a věkem sám začínám chápat, že je potřeba vyzkoušet si na vlastní kůži to špatné i dobré v životě, protože teprve potom si dobrých věcí a zážitků mohu opravdu vážit - pokud toto sám neprožiji, nevím o životě zhola nic.

O čem kniha přesně je se lze dočíst na adrese:

http://www.precteno.com/ohiyesa-duse-indiana-1490

Rozhodně mohu jen doporučit, knížka je sice na svojí velikost dost drahá, dal jsem za ní přes 200 Kč, ale rozhodně stojí za to, je to výborný kousek, ke kterému se budete stále vracet. Nyní je v dostání i v některých knihovnách, na internetu jsem zatím nalezl Olomouc a v Prahu.

[Kopnuty_konem]

Doporucuju take (mou oblibenou) knihu Johna Tannera, V indianskem zajeti. Zajimave pocteni o mentalite indianu, kterazto Tannerem popisovana lehce pokulhava za idealem uslechtileho divocha zijiciho v souladu s prirodou...