Výroba bubnu
-
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 17
- Registrován: stř úno 13, 2008 7:55 am
- Bydliště: Havířov
Výroba bubnu
Nemáte někdo zkušenosti s výrobou bubnu?Nevíte jaké je nejvhodnější dřevo?Je lepší vypálení, vydlabání nebo kombinace obojího?A jak je to s kůží?Je nějaká osvědčená technika na její vypnutí?Je možné, že jsem se přehlédla, ale odkazy jsem žádné nenašla.Díky za jakékoli informace
Těžko říct, s tím dřevem. Myslím, že většina lidí tu má zkušenosti s bubny s komerčními rámy ze slepované, napařované a ohýbané překližky. To je i můj případ, dělal jsem takhle malé bubny i jeden velký pow wow buben.
Pravděpodobně to ale nebude tradiční předrezervační metoda. Mám dojem, že jsem četl, že se používaly kmeny vyschlých stromů, kde byl uhnilý střed, který se vydlabal. Ale chtělo by, aby to někdo tady potvrdil z nějakého důvěryhodného zdroje.
Jinak později dělali indiáni rámy ze všeho co sehnali, klidně i ze šuplíků ze stolu, z rámů na síta, prostě z čehokoliv co našli, ukradli nebo ukořistili.
Kůži lze použít prakticky jakoukoliv z vysoké (na ruční buben), silnější kůže má nižší tón, slabší vyšší, velmi dobrá kůže na ruční buben je koza, která je slabá, ale velmi pevná. Kůži pořádně rozmočit, pořádně vypnout a nechat uschnout pomalu a mělo by to fungovat.
Pravděpodobně to ale nebude tradiční předrezervační metoda. Mám dojem, že jsem četl, že se používaly kmeny vyschlých stromů, kde byl uhnilý střed, který se vydlabal. Ale chtělo by, aby to někdo tady potvrdil z nějakého důvěryhodného zdroje.
Jinak později dělali indiáni rámy ze všeho co sehnali, klidně i ze šuplíků ze stolu, z rámů na síta, prostě z čehokoliv co našli, ukradli nebo ukořistili.
Kůži lze použít prakticky jakoukoliv z vysoké (na ruční buben), silnější kůže má nižší tón, slabší vyšší, velmi dobrá kůže na ruční buben je koza, která je slabá, ale velmi pevná. Kůži pořádně rozmočit, pořádně vypnout a nechat uschnout pomalu a mělo by to fungovat.
Ty ohýbané rámy se dají udělat ze syrového jasanu, což se i tak dělalo. Je to makačka ale jde to.
Co se týče dutého kmene, je to postup jednodušší, požívaný v předrezeravční době a taky v lesích. Poslouží ti mírně kmen smrku, když je mírně vyhnilý tak máš trochu práce ušetřeno, nejpracnější je totiž dostat se sktrz. Nesmí být ale moc hnilý, to už je pak lepší je vzít zdravý dřevo, motorovkou udělat dovniř díru a pak dlabat. Stěna by neměla být silnější nez 2cm a délka špalku ať je cca 1,5 násobek průměru, jinak to vlákna neudrží a prdne to pod tlakem kůže.
Co se týče dutého kmene, je to postup jednodušší, požívaný v předrezeravční době a taky v lesích. Poslouží ti mírně kmen smrku, když je mírně vyhnilý tak máš trochu práce ušetřeno, nejpracnější je totiž dostat se sktrz. Nesmí být ale moc hnilý, to už je pak lepší je vzít zdravý dřevo, motorovkou udělat dovniř díru a pak dlabat. Stěna by neměla být silnější nez 2cm a délka špalku ať je cca 1,5 násobek průměru, jinak to vlákna neudrží a prdne to pod tlakem kůže.
Mě se povedlo udělat ruční bubínek z jasanu.. Jasanovýkmínek o průměru 6cm jsem uřízl v zimě, osekal sekerkou až na dužinu a té dužiny jsem nožem zbavil a uhladil,, to proto že by obruč při ohýbání z dužinou praskla " Pak jsem pracoval na opačné straně, opět sekerkou a končeje nožem a měl sem prkénko o 3 - 5 mm tlouštky. Toto čerstvé prkénko jsem začal ohýbat na stehně s přesahem na svázání, pak jsem to dal do hrnce a nechal v hrnci uschnout..
Pak sem použil surovku na potažení..
Ten bubínek už nemám a zapoměl jsem kolik se dělá děr při pletení - napínání kůže po celém obvodě. Menčí počet děr se nevyplácí.. Ptam se jesti na tom záleží, bud lichý nebo sudý počet děr?
Děkuji..
Pak sem použil surovku na potažení..
Ten bubínek už nemám a zapoměl jsem kolik se dělá děr při pletení - napínání kůže po celém obvodě. Menčí počet děr se nevyplácí.. Ptam se jesti na tom záleží, bud lichý nebo sudý počet děr?
Děkuji..
Děkuji Vám....