www.indiani-diskuse.cz

EAGLE-EYE píše:Konkrétně jsem zkoušel roztok vápna (zásada, něco jako popel) a octu, ale zlepšený průnik mozku jsem nezaznamenal.

Mohu-li se jeste vratit k puvodnimu dotazu, tak myslim ze problem je v pouziti vapna(zasada) a octa(kyselina), takze sis to pekne zneutralizoval a kuzi jen macel ve spinave vode(nebo ve slabem louhu/kyseline pokud jsi jedne slozky dal vyrazne vic)

Jinak vim o piklovani kulove

Ale ted o vikendu jsem se chystal mozkovat, tak jste me trochu nalomili, ze bych zkusil piklovat v tom popelu. Ale asi to jen namozkuju. Precijen vydelavam teprv svoji treti kuzi a pokud bude nejaky rozdil, tak to jeste ani neocenim )

Ondro, nepikloval jsem ve vápnu a octu současně. Myslel jsem tím že některé kůže jsem zkoušel ve vápnu a jiné zase v octu, to abych nezemřel nepochopen

ja si rikal

a uz jsem si to sel znovu precist, bo me napadlo ze jsi to pikloval ve vapne a neutralizoval octem, ale napsal to dohromady...

tak ten OT nekdo smazte, diky

Zdravím, kedysi ste tu riešili tému "piklovanie". Nedávno sa mi podarilo pokaziť pár koží s chlpom tak, že som ich v roztoku sol+ocot+voda nechala dlho (až to kvasilo) a tak zliezla srsť. Keď som skúšala oškrabať epiderm za mokra, tak to šlo lepšie, než zo zásaditého roztoku a to koža nebola nafúknutá ako pri zásade. Potom som tu kožku namorila v otrubovom náleve (opať kyslý roztok) a skúsila namozgovať. Koža nevyšla celá makká (odflákla som valchovanie, a aj tá soľ tam zrejme spravila svoje), ale podstatné je, že to ide aj " kyslou " cestou. Moja otázka znie, či niekto neviete, či pôvodní obyvatelia ameriky na pláňach používali pre lepšie oškrabanie epidermu kyslé roztoky / prostredie (možno trus, moč, nejaká rastlina, čo skvasí ?) Ak áno, potom by to celú metódu wet scrape zjednodušilo.

...tú kožu som včera ešte raz premozgovala a dnes vyvalchovala nanovo. výsledok : všade makučká ako detská prdelka...

Tak mi to nedalo, a jednu kožu som skúsila namočiť na 4 dni v slepačom truse + voda (inak používaný ako moridlo na kože) , vyžmýchala, namozgovala (v mozgu bola 4 hodiny) a vyvalchovala . Výsledok (viď obr.): makká jelenica, avšak trochu stvrdla v oblasti hrbu(možno krátko namočená v truse alebo v mozgu?) V každom prípade, na prvý pokus so slepačím h..nom dosť dobré.

Někde jsem četl, že to kvašení má smysl pouze v kombinaci s předchozím loužením, že samo o sobě to nemá moc účinek.

Ja som zabudla napísať, že koža predtým nebola v popole alebo inej zásade(vápno, KOH..)vďaka ktorej by som oškrabala srsť. Tá šla oškrabať dobre dolu aj s epidermom aj napriek tomu že to bolo namáčané len v tom roztoku trusu. (kyslý roztok)
To čo si čítal Lukáš, to vieme obaja, že funguje, ale prekvapilo ma, že to ide aj bez zásady. Už len doladiť detaily..

Zdravim, jeste to tu zije? Chystam se zacit ve velkem cinit jeleny a premyslim jestli je vhodne uchovavat oskrabane kuze v kysele lazni. Omizdrene do vapna, oskrabat chlup a epiderm, poradne vymachat a sup s ni do octove vody. Tam bude na 100% zrusena vsekera pripadna zasaditost v kuzi a kuze je zakonzervovana.

Kdyz jsem cinil ovci kozesiny, tak jsem mel nektere kuze v laku i rok a pul! A po vytazeni jsem jeste premyslel jestli je budu cinit s chlupem. Nakonec po dalsim maceni zacal na brichu povolovat. Ale je to ukazka toho, jak dobre ocet konzervuje.

Pouzival jsem klasickou lazen podle metody ocet a sul, tj cca 1kg soli a 1litr octa na 10l vody. Ted teda koukam k Awemu a ten pomer jsem mel trochu jiny nez on... Vychazel jsem z doporuceni co jsem nasel primo na ovci kuze.
A taky je fakt ze tenkrat jsem pozuil kyselinu stavelovou, ted zas obcas mravenci, ale zas to po par kuzich dokyseluju octem. Proste musi to by idealne pH kolem 2 a niz.

EDIT: Jeste bych chtel zduraznit ze kyselou reakci povazuji za konzervant a nebojim se toho v kuzi. Vic se bojim zbytku zasady, ta ma imho obecne na zivocisne materialy rozkladny efekt. Takze po kysele lazni to pri machani hlidam aby se kuze dukladne odsolila, pH uz neresim, sodu nepouzivam. Uvidim za par let, snad se to nezacne rozpadat, nejstarsi tu mam asi 3 letou a zatim na ni nic nevidet. A nejaka ta sul tam te lazni byt musi, aby kuze zbytecne nenasakla vodou a 'nezhoubovatela'.

Tak vyzkoušené to nemám, otázka je, co tím získáš. Podle mě kůže strádá jakýmkoliv dlouhodobým namočením do roztoku. Samozřejmě že když je kyselý nebo zásaditý, tak zamezíš tvorbě bakterií, ale kůže trpí dál.

Taky používám ocet na neutralizaci od vápna, ale po neutralizaci hned kůži dál zpracuju a když na to nemám čas, tak kůži vypnu do rámu a nechám uschnout. Suchou surovinu lze skladovat neomezeně.

V nejhorším, když jsem línej tak kůži jenom nechám vyschnout přehozenou přes ráhno, ale to se pak bude blbě zase rozmáčet, ten rám se mi jeví ideální.

To by me prave zajimal jak moc ta kuze "trpi". Me na tech kuzich jeste po vic nez roce drzely chlupy.

Ziskam tim tu skladovatelnost, suche kuze mi tu zerou brouci, asi jsem si je moc namnozil a nechci riskovat ze sezerou drahy material.

Ale je fakt ze jsem mel i par ususench ovcich kuzi po napiklovani (ocet+sul), a do tech se zadny brouk nepustil. Takze by se z toho roztoku mohly po case vytahnou a nechat uschnout, ta konzervace nizkym pH asi funguje dokud se to poradne neproplachne.

A ted v zime se kuze spatne susi

No brouci žerou kůže, jenom když nejsou omízdřené a jsou na nich chlupy, tedy stažené a usušené, to se do nich dají kožojedi rychle. Ale ještě jsem nezažil, že by žrali omízdřenou a odchlupenou holinu.