Šamanismus
Existuje mnoho definic šamanismu dle nejrůznějších kritérií. Zřejmě se budeme muset smířit s tím, že ani jedna z nich není "ta pravá" a že prostě pojem "šaman" budeme muset chápat trochu intuitivně, každý po svém.
Znal jsem jednoho starého pána, který již zemřel, který mluvil s lidmi tak, jako by je znal celý život. Když jsem s ním mluvil poprvé (předtím jsem ho nikdy neviděl), tak si se mnou povídal o věcech, které se mi staly v dětství, jako by u toho byl. Mluvil se mnou i o budoucnosti a věděl o mně věci, které jsem snad nevěděl ani sám. Jako by se napojil na nějaké informační pole a jenom odečítal ty informace. Věděl v jakém bydlím domě, kolik má místností, čím se hlavně zabývám, co mě trápí atp. Mluvil se mnou i o dalších lidech, které nikdy neviděl a věděl o nich prakticky vše. Taky léčil lidi, kteří za ním chodili za tímto účelem, a také radil ohledně budoucnosti, hlavně ohledně závažných rozhodnutí. Nikdy nebral peníze, maximálně třeba lahev medu nebo jiné drobné suroviny.
Byl to naprosto pokorný, čistý a zbožný a odevzdaný starý pán, který žil skromně v domku v jedné malé světničce na Vysočině. Vyzařovala z něj obrovská skromnost a láska k lidem a měl jsem pocit, jako by každému viděl i do těch nejskrytějších koutů mysli, kam bysme se sami báli podívat.
Zajímavé na tom bylo, že byl katolík, měl ve světničce obrázek s Ježíšem a Panenkou Marií, ke kterým se neustále modlil a se kterými jakoby komunikoval, spolupracoval, či jak to nazvat.
Sám to o sobě neříkal, ale slyšel jsem, že měl vážnou autonehodu, kdy se ocitl v klinické smrti, ze které se probral a od té doby mu "naskočily" tyto schopnosti, které jsem viděl na vlastní oči před pár lety. Nikdy předtím jsem se s ničím podobným nesetkal.
Byl to šaman? Dle mého nazoru ano, i když nepocházel z přírodního národa. Jeho vnitřní energie a obrovská síla moudrosti a vědění, v kombinaci s neuvěřitelnou skromností a ztělesněnou pokorou jsem pak už nikde u nikoho neviděl. Zajímavé bylo, že všechno dělal tak lehce, o nic se nesnažil, o nic mu nešlo, ale přesto, jako kdyby měl k dispozici síly, které běžní lidé zdaleka nemají. Měl jsem pocit, jakoby přes něho tyto síly šly a on jim to jen umožnil právě svojí povahou, tou jakousi svatou jednoduchostí a prostotou.
To, co nás odlišuje od těchto lidí, je právě ten klid a jednoduchost mysli. Ten člověk neměl žádné starosti, žádné složitosti v hlavě, žádné komplikace a konstrukce. On byl zcela ponořen do své víry, či vědomosti Vyšší reality, která mu dávala vše, co potřeboval. My, obyčejní lidé máme tisíce starostí, nejistot, řešíme pořád nějaké problémy, konflikty, jsme plní stresu, všude na nás útočí gigabajty informací a možností a my se v tom často ztrácíme a nedokážeme ty informace pobrat. Pak se máme divit, že každý průměrný Američan musí chodit ke svému psychiatrovi, aby vůbec přežil
Znal jsem jednoho starého pána, který již zemřel, který mluvil s lidmi tak, jako by je znal celý život. Když jsem s ním mluvil poprvé (předtím jsem ho nikdy neviděl), tak si se mnou povídal o věcech, které se mi staly v dětství, jako by u toho byl. Mluvil se mnou i o budoucnosti a věděl o mně věci, které jsem snad nevěděl ani sám. Jako by se napojil na nějaké informační pole a jenom odečítal ty informace. Věděl v jakém bydlím domě, kolik má místností, čím se hlavně zabývám, co mě trápí atp. Mluvil se mnou i o dalších lidech, které nikdy neviděl a věděl o nich prakticky vše. Taky léčil lidi, kteří za ním chodili za tímto účelem, a také radil ohledně budoucnosti, hlavně ohledně závažných rozhodnutí. Nikdy nebral peníze, maximálně třeba lahev medu nebo jiné drobné suroviny.
Byl to naprosto pokorný, čistý a zbožný a odevzdaný starý pán, který žil skromně v domku v jedné malé světničce na Vysočině. Vyzařovala z něj obrovská skromnost a láska k lidem a měl jsem pocit, jako by každému viděl i do těch nejskrytějších koutů mysli, kam bysme se sami báli podívat.
Zajímavé na tom bylo, že byl katolík, měl ve světničce obrázek s Ježíšem a Panenkou Marií, ke kterým se neustále modlil a se kterými jakoby komunikoval, spolupracoval, či jak to nazvat.
Sám to o sobě neříkal, ale slyšel jsem, že měl vážnou autonehodu, kdy se ocitl v klinické smrti, ze které se probral a od té doby mu "naskočily" tyto schopnosti, které jsem viděl na vlastní oči před pár lety. Nikdy předtím jsem se s ničím podobným nesetkal.
Byl to šaman? Dle mého nazoru ano, i když nepocházel z přírodního národa. Jeho vnitřní energie a obrovská síla moudrosti a vědění, v kombinaci s neuvěřitelnou skromností a ztělesněnou pokorou jsem pak už nikde u nikoho neviděl. Zajímavé bylo, že všechno dělal tak lehce, o nic se nesnažil, o nic mu nešlo, ale přesto, jako kdyby měl k dispozici síly, které běžní lidé zdaleka nemají. Měl jsem pocit, jakoby přes něho tyto síly šly a on jim to jen umožnil právě svojí povahou, tou jakousi svatou jednoduchostí a prostotou.
To, co nás odlišuje od těchto lidí, je právě ten klid a jednoduchost mysli. Ten člověk neměl žádné starosti, žádné složitosti v hlavě, žádné komplikace a konstrukce. On byl zcela ponořen do své víry, či vědomosti Vyšší reality, která mu dávala vše, co potřeboval. My, obyčejní lidé máme tisíce starostí, nejistot, řešíme pořád nějaké problémy, konflikty, jsme plní stresu, všude na nás útočí gigabajty informací a možností a my se v tom často ztrácíme a nedokážeme ty informace pobrat. Pak se máme divit, že každý průměrný Američan musí chodit ke svému psychiatrovi, aby vůbec přežil
A on chová koně? Nebo o tom ví něco víc? Jak tedy technicky chovají koně, když nekastrují? Těch možností je zase více, ráda se poučím, jak to jde, aby to bylo funkční, bezpečné, a tak... Dík.micaco-chise píše:jo a vůbec jsem netusila, ze indiani kone taky kastrovali pritel je absolutne proti kastraci, tak jsem mela mylne zato, ze by nic takoveho nedelali...no o konich nevim nic, ale jsem o malo chytrejsi
a diky!
Jinak o kastraci se bavili ogaři na debatním kroužku v Šumperku... Choděj i sem, tak třeba se ozvou a řeknou nám o tom něco víc... Já to vím jen od nich...
Slíbená ukázka z knihy Spiritualita severoamerických indiánů; Timothy Freke,WA´NA´NEE´CHE.
//Budu ráda, když mi povíte, co si o té knize myslíte... kdož jste četl.//
"Kruh je symbolem rovnováhy. Moudrost je "vědění v rovnováze". Možná nemáme tolik problémů kvůli našemu novému technickému poznání, ale protože je neužíváme ve vyrovnaném vztahu s celkem života. Pokud budete pozorovat sami sebe a lidi kolem sebe, často zjistíte, že největší kvalita člověka, který je "v rovnováze", se stane jeho největším problémem, když bude "v nerovnováze". Například velký vůdce může mít tendenci stát se arogantním či dominantním. Z citlivého a starostlivého člověka se může stát onuce. Naše moderní kultura má mnoho silných stránek, ale jelikož jsou v nerovnováze s celkem, staly se z nich ohromné problémy.
Nejdůležitější je, že každý kruh má střed. Kolo se otáčí okolo osy. Pokud by naše moderní kultura mohla nalézt svůj střed v uvědomění si velkého posvátného tajemství života, možná by technická síla, která způsobila tolik problémů, mohla být užívána v rovnováze. Může se ukázat, že je tou pravou medicínou, jež vytvoří, spolu s Velkým duchem, nový zlatý věk, který tolik domorodců prorokovalo.
Lidé Želvího ostrova říkají, že čas tvoří kruh. Možná se nemusíme"vracet zpátky", abychom nalezli ztracenou moudrost, ani se řítit vpřed v hledání lepší budoucnosti. Možná kdybychom jednoduše nalezli duchovní střed rovnováhy a harmonie v současném okamžiku, zjistili bychom, že "staré cesty" nejsou jen ukryty v naší vzdálené minulosti - volají na nás i z naší bezprostřední budoucnosti.
Jak ale nalézt duchovní "střed" naší kultury? Jedině tím, že nalezneme svůj vlastní střed. Domorodí Američané učí, že když je jedinec v nerovnováze, pak všechno, čeho se dotkne, se také dostane mimo rovnováhu. Stejně tak je-li v rovnováze, harmonizuje vše, čeho se dotkne. Neviděný svět je světem našich záměrů a motivací. Každá naše myšlenka a každý čin vycházejí z neviděného světa a vysílají vlny do viděného světa tak jako kámen vhozený do jezírka. Pokud dokážeme najít svůj střed v duchu, potom vlny, které za sebou budeme nechávat, začnou šířit léčivé kruhy".
//Budu ráda, když mi povíte, co si o té knize myslíte... kdož jste četl.//
"Kruh je symbolem rovnováhy. Moudrost je "vědění v rovnováze". Možná nemáme tolik problémů kvůli našemu novému technickému poznání, ale protože je neužíváme ve vyrovnaném vztahu s celkem života. Pokud budete pozorovat sami sebe a lidi kolem sebe, často zjistíte, že největší kvalita člověka, který je "v rovnováze", se stane jeho největším problémem, když bude "v nerovnováze". Například velký vůdce může mít tendenci stát se arogantním či dominantním. Z citlivého a starostlivého člověka se může stát onuce. Naše moderní kultura má mnoho silných stránek, ale jelikož jsou v nerovnováze s celkem, staly se z nich ohromné problémy.
Nejdůležitější je, že každý kruh má střed. Kolo se otáčí okolo osy. Pokud by naše moderní kultura mohla nalézt svůj střed v uvědomění si velkého posvátného tajemství života, možná by technická síla, která způsobila tolik problémů, mohla být užívána v rovnováze. Může se ukázat, že je tou pravou medicínou, jež vytvoří, spolu s Velkým duchem, nový zlatý věk, který tolik domorodců prorokovalo.
Lidé Želvího ostrova říkají, že čas tvoří kruh. Možná se nemusíme"vracet zpátky", abychom nalezli ztracenou moudrost, ani se řítit vpřed v hledání lepší budoucnosti. Možná kdybychom jednoduše nalezli duchovní střed rovnováhy a harmonie v současném okamžiku, zjistili bychom, že "staré cesty" nejsou jen ukryty v naší vzdálené minulosti - volají na nás i z naší bezprostřední budoucnosti.
Jak ale nalézt duchovní "střed" naší kultury? Jedině tím, že nalezneme svůj vlastní střed. Domorodí Američané učí, že když je jedinec v nerovnováze, pak všechno, čeho se dotkne, se také dostane mimo rovnováhu. Stejně tak je-li v rovnováze, harmonizuje vše, čeho se dotkne. Neviděný svět je světem našich záměrů a motivací. Každá naše myšlenka a každý čin vycházejí z neviděného světa a vysílají vlny do viděného světa tak jako kámen vhozený do jezírka. Pokud dokážeme najít svůj střed v duchu, potom vlny, které za sebou budeme nechávat, začnou šířit léčivé kruhy".
-
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 49
- Registrován: pon bře 17, 2008 12:20 pm
- Bydliště: ostrava/usa
tuhle knizku zrovinka ctu...jsem skoro u konce, takze predpokladam, ze tyto radky budu co nevidet cist znovu...a asi to tak melo byt....Janka píše:Slíbená ukázka z knihy Spiritualita severoamerických indiánů; Timothy Freke,WA´NA´NEE´CHE.
//Budu ráda, když mi povíte, co si o té knize myslíte... kdož jste četl.//
diky!
jo a knizka me hodne bavi, pomohla mi spoustu veci pochopit, hlavne je to o te spiritualite po ktere ja tak prahnu se dozvedet vic... ....rozhodne ma svoji silu...alespon můj usudek
Docela dobrá kniha o šamanismu, která se mě svého času oslovovala je
Šaman medvěd Grizzly, potom Medicinmann (bohužel už si nepamatuju autora). Velmi dobrý je článek od Romana Tadiče o šajenských šamanech, který vyšel kdysi v Poselství světa v kruhu jako příloha.
Existuje hodně knih a zdrojů o šamanismu, nicméně kvalita se může značně lišit.
Šaman medvěd Grizzly, potom Medicinmann (bohužel už si nepamatuju autora). Velmi dobrý je článek od Romana Tadiče o šajenských šamanech, který vyšel kdysi v Poselství světa v kruhu jako příloha.
Existuje hodně knih a zdrojů o šamanismu, nicméně kvalita se může značně lišit.
Dříve jsem se díval na šamanismus jako na něco exotického, ovšem časem jsem nějak zjistil, že šamanismus není něco z jiného světa, ale je to něco, co je v určité míře vlastní každému člověku.
Ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o komunikaci či spolupráci s vlastním nevědomím. Není to úplně triviální, ale spousta věcí se dá naučit a natrénovat. Je to něco podobného, jako třeba chodit do posilovny, jenom se cvičí s vlastní myslí. Člověk se při meditacích obrací do vlastního nitra, odkud může získat například potřebné informace, nebo skryté zdroje energie.
Nakonec jde vždy o proces sebepoznání, jelikož nevědomí je nedílnou součástí každého člověka a nevědomí se jmenuje proto, že si je většina lidí neuvědomuje. No a tím nořením do něj jej člověk poznává a současně objevuje skryté síly, které v něm spočívají a o kterých většina lidí neví.
Dnes už na to existují celé metody, například meditace je jedna z nich. Běžně na to existují i kurzy.
Když si člověk postupně osvojí některé techniky, tak zvládá například komunikovat se svých ochráncem, od kterého může získávat rady ohledně např. životně důležitých rozhodnutí, atp. Dále časem dochází ke zjemňování mysli i celé osobnosti a tím k větší vnímavosti. Člověk pak vnímá věci citlivěji, například auru a energii dalších lidí, stromů, zvířat, atp. Začne se tříbit intuice, takže člověk určité věci jakoby vidí dopředu.
Na šamanské cestě je dobré to, že je to hodně o vlastní zkušenosti, člověk si může vyzkoušet, jak to vše funguje a není až tak závislý na různých dogmatech apod. Vyžaduje to však hodně vnitřní kázně a sebediscipliny.
Ve skutečnosti nejde o nic jiného, než o komunikaci či spolupráci s vlastním nevědomím. Není to úplně triviální, ale spousta věcí se dá naučit a natrénovat. Je to něco podobného, jako třeba chodit do posilovny, jenom se cvičí s vlastní myslí. Člověk se při meditacích obrací do vlastního nitra, odkud může získat například potřebné informace, nebo skryté zdroje energie.
Nakonec jde vždy o proces sebepoznání, jelikož nevědomí je nedílnou součástí každého člověka a nevědomí se jmenuje proto, že si je většina lidí neuvědomuje. No a tím nořením do něj jej člověk poznává a současně objevuje skryté síly, které v něm spočívají a o kterých většina lidí neví.
Dnes už na to existují celé metody, například meditace je jedna z nich. Běžně na to existují i kurzy.
Když si člověk postupně osvojí některé techniky, tak zvládá například komunikovat se svých ochráncem, od kterého může získávat rady ohledně např. životně důležitých rozhodnutí, atp. Dále časem dochází ke zjemňování mysli i celé osobnosti a tím k větší vnímavosti. Člověk pak vnímá věci citlivěji, například auru a energii dalších lidí, stromů, zvířat, atp. Začne se tříbit intuice, takže člověk určité věci jakoby vidí dopředu.
Na šamanské cestě je dobré to, že je to hodně o vlastní zkušenosti, člověk si může vyzkoušet, jak to vše funguje a není až tak závislý na různých dogmatech apod. Vyžaduje to však hodně vnitřní kázně a sebediscipliny.
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 72
- Registrován: ned dub 13, 2008 8:07 pm
to micaco :
nemyslim si ze by se radovy indian spojoval pred lovem s dusi zvirete....a uz vubec si nemyslim ze by indiani komunikovali s duchy....tedy rozhodne ne kazdy .... todle dle mne bylo zalezitosti duchovnich nebo samanu atd... myslim si ze pranice o nazev je pouze slovickareni, a ti se tomu ucili od starsich duchovnich kteri si je k tomu vetsinou vybrali
............................skus si precist od Tannera V indianskem zajeti , ne ze by to byla cetba o spiritualite je to o normalnim zivote puvodnich obyvatel sev. am. v 18 stol.
nemyslim si ze by se radovy indian spojoval pred lovem s dusi zvirete....a uz vubec si nemyslim ze by indiani komunikovali s duchy....tedy rozhodne ne kazdy .... todle dle mne bylo zalezitosti duchovnich nebo samanu atd... myslim si ze pranice o nazev je pouze slovickareni, a ti se tomu ucili od starsich duchovnich kteri si je k tomu vetsinou vybrali
............................skus si precist od Tannera V indianskem zajeti , ne ze by to byla cetba o spiritualite je to o normalnim zivote puvodnich obyvatel sev. am. v 18 stol.
-
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 49
- Registrován: pon bře 17, 2008 12:20 pm
- Bydliště: ostrava/usa
myslim si, ze indianska kultůra je o spiritualnu, tedy komunikaci s vyssím svetem, nebo mozna nevedomim, svym nitrem, velkym duchem, duchy predků, zvirat, zeme...myslim si, ze to nebyl jen radovy indian, kdo se spojil s duchem zvirete,nez sel lovit, byl to celky kmen, ktery usporadal obrad, kde se vyvolal duch zvirete, omluvilo se mu za to, ze bude zabit a podekovalo se za maso, ktere nakrmi hladove krky...samani rozhodne disponovali vetsimi znalostmi a silami, vetsim vedomim, moudrosti...ktera se pak predavala dal...zatim jste me ale nikdo nepresvedcil o tom, ze radovi indosi byli jen divosi bez spiritualna...nemyslim si, ze o spiritualitu slo jen kdyz se mluvi o samanech nebo nácelnících...jak bych tedy mela pochopit knihu "Spiritualita severoamerickych indianů"? ze se zde bavi jen o samanech a nacelnicich? Taky mi to nejde do hlavy protoze vim, ze minimalne u tech apaců kazdy kdo dosahl urciteho veku prochazel různymi obrady...a obrad jako takovy je prece spiritualni zalezitost, kde je nutno vniknout do nitra a spojit se s duchy...yunb ye nah píše:to micaco :
nemyslim si ze by se radovy indian spojoval pred lovem s dusi zvirete....a uz vubec si nemyslim ze by indiani komunikovali s duchy....tedy rozhodne ne kazdy .... todle dle mne bylo zalezitosti duchovnich nebo samanu atd... myslim si ze pranice o nazev je pouze slovickareni, a ti se tomu ucili od starsich duchovnich kteri si je k tomu vetsinou vybrali
............................skus si precist od Tannera V indianskem zajeti , ne ze by to byla cetba o spiritualite je to o normalnim zivote puvodnich obyvatel sev. am. v 18 stol.
nerikam, ze me nemůzete presvedcit o opaku,jak rikam, jsem otevrena vsemu, zatim se vam to ale nepodarilo, tak jen smele do toho ....a diky!
Bylo by bláhové si myslet, že někdo změní své hluboké přesvědčení po několika poznámkách na internetové diskuzi. To je běh na dlouhou trať vnitřního vývoje osobnosti.micaco-chise píše: nerikam, ze me nemůzete presvedcit o opaku,jak rikam, jsem otevrena vsemu, zatim se vam to ale nepodarilo, tak jen smele do toho ....a diky!
Myslím, že tu ani nikdo nemá potřebu přesvědčovat tě o své pravdě.
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 151
- Registrován: stř úno 14, 2007 12:43 pm
- Bydliště: Pečky, Kolín
Naprostý souhlas... myslím že nikdo tu nechce nikoho přesvědčovat...Dva hlasy píše:Bylo by bláhové si myslet, že někdo změní své hluboké přesvědčení po několika poznámkách na internetové diskuzi. To je běh na dlouhou trať vnitřního vývoje osobnosti.
Myslím, že tu ani nikdo nemá potřebu přesvědčovat tě o své pravdě.
V každém případě usuzovat podle knihy věnované Spiritualitě že všichni native byli takřka nonstop v komunikaci s duchy zvířat mi přijde trochu mimo.
To bych si také podle knihy o parfleších mohl myslet, že prérijní indiáni tahali své věci jen ve výrobkách ze surovky... ale tak tomu není, že?
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Hévéése
já se trochu obávám, že pod tou komunikací si každý představujeme něco jiného... A pro mne je to třeba jediné slovo, které by se ale dalo odstupňovat do mnoha úrovní...Métá?xestse Ohnéssese píše: V každém případě usuzovat podle knihy věnované Spiritualitě že všichni native byli takřka nonstop v komunikaci s duchy zvířat mi přijde trochu mimo.
Osobně si představuji, že opravdu všichni indoši a všechny přírodní národy, a dokonce i vesničani v česku před pár (více) desítkami let do určité míry komunikovali s přírodou, vším živým, i neživým (láska k půdě, ta byla/je i u nás. a teď nemyslím tu komerční lásku, či jak to říct...). A ta základní komunikace může vycházet třebas jen z "pouhého" pocitu, že všichni jsme součástí jednoho světa, že bez sebe navzájem nepřežijeme... To, že existují šamani, ale i spousta dalších nepojmenovaných osob, které jsou schopny komunikovat s přírodou na vyšší úrovni, je pro mne jen další stupeň komunikace...
Dnešní městský evropan nevidí třeba krávu jak je rok dlouhý, podle obrázku ví, jak vypadá, ale o nějaké komunikaci nemůže být řeč Takže oproti tomuto mi už pouhý chov krav, bytí vedle nich, připadá jako komunikace. Jsou lidi, co mají krávy jako pejsky, kráva má jméno a chodí za člověkem (než ji sežere, od toho ji má. Viz i dnes Rakousko...). A pak jsou lidé, co jsou schopni se s tou krávou tak říkajíc na dálku spojit (je to trochu ujeté, asi, ale na tohle jsou i seriózní studie teda nevím jestli konkrétně u krav, ty jsou obecně poměrně necitlivé, ale jinak jsou fakt výzkumy pro mimosmyslová vnímání, "napojení" lidské mysli na zvířecí...).
Takže z tohoto pohledu se opravdu nebojím říct, že všichni indoši byli ve spojení s přírodou. Někteří více, někteří méně...
//si neodpustím, vzpomněla jsem si na jednu historku, když už mluvím o tom, že dnešní evropan zná krávu jen z obrázku...
Kamarádka chová plemennýho bejka, jsou u nich doma na něj děsně pyšní a celé okolí za nima jezdí s kravama a k těmto lidem jednou přijela na návštěvu pražanda s malou dcerou. A dcerka povídá něco jako: "mami, podívej, takový krásný býk!" A maminka ji opraví: "to není býk, to je kravička, podívej, jaké má vemínko"
hmm...
No, a jsou zas takové případy, co viděj březí klisnu, a dětem řeknou, že je nemocná ( //
Janka: otázkou je, kam míříš, a co tím vším chceš vlastně říci. To mi není zcela jasné, stejně jako u většiny lidí, co považují indiány či naše předky či kohokoliv jiného za jakési duchovní nadlidi.
Trochu mi z toho čiší něco v tom smyslu, že dnes, jsou civlizovaní lidé nějací zdegenerovaní, či že je taková doba, a že to dříve, nebo u indiánů nebylo. Myslím, že to je velký omyl.
V předrezervačním období vyznávaly prakticky všechny indiánské kmeny kult válečnictví, což spočívalo v zabíjení nepřátelských indiánů, pro osobní slávu, prestiž, zastrašování nepřítele a rozšiřování území. Ve společenské hierarchii většiny kmenů Plání mohl člověk stoupnou tak, že získal věhlas jako duchovní vůdce či šaman, ale ve většině případů jako válečník, což spočívalo v tom, zabít či zmrzačit co nejvíce nepřátel, včetně žen a dětí.
Na pláních, když se vraceli válečníci z úspěšné válečné výpravy, byli často ověšení částmi těl nepřátel, například uřezanými mužskými penisy navlečenými na šńůrku okolo krku koně, skalpy, usekanými končetinami apod. To byla denní praxe lidu z Plání.
Po vítězné bitvě byly mrtvoly téměř vždy znetvořeny, odsekány končetiny, oskalpovány, často byly vytaženy i vnitřnosti, a to za přihlížení dětí, aby si zvykaly.
Běžné bylo například přinést do tábora těla mrtvých nepřátel a nechat děti, aby si na nich započítávaly údery, aby si zvykaly.
Ve sbírkách dnes lze najít například náhrdelníky z lidských usušených prstů, většinou prostředníky levé ruky.
Šamani této kultuře zabíjení vydatně pomáhali tím, že pro válečníky připravovali medicíny, které je měly učinit neviditelnými v boji, či jim propůjčit magické vlastnosti, aby mohli lépe masakrovat nepřátele.
Po jedné bitvě s Šajeny (mohl bych dohledat přesné data) byl nalezen medicinový vak jednoho šamana, který obsahoval několik mumifikovaných useknutých dětských ručiček (levých) a větší množství dospělých prstů.
Zřejmě to nebyl ojedinělý případ a stálo by za to prozkoumat, zdali se indián spojil s duchém své budoucí oběti, kterou na válečné výpravě zabil a případně si z ní ponechal nějakou trofej, aby mu připomínala, jaký je borec.
Bylo i běžné provádět vyhlazovací války, například Sůové ve spojení s Šajeny se během 60.tých a 70.tých let 19.století pokoušeli několikrát zcela vybít Absaroky, atd. atd.
Trochu mi z toho čiší něco v tom smyslu, že dnes, jsou civlizovaní lidé nějací zdegenerovaní, či že je taková doba, a že to dříve, nebo u indiánů nebylo. Myslím, že to je velký omyl.
V předrezervačním období vyznávaly prakticky všechny indiánské kmeny kult válečnictví, což spočívalo v zabíjení nepřátelských indiánů, pro osobní slávu, prestiž, zastrašování nepřítele a rozšiřování území. Ve společenské hierarchii většiny kmenů Plání mohl člověk stoupnou tak, že získal věhlas jako duchovní vůdce či šaman, ale ve většině případů jako válečník, což spočívalo v tom, zabít či zmrzačit co nejvíce nepřátel, včetně žen a dětí.
Na pláních, když se vraceli válečníci z úspěšné válečné výpravy, byli často ověšení částmi těl nepřátel, například uřezanými mužskými penisy navlečenými na šńůrku okolo krku koně, skalpy, usekanými končetinami apod. To byla denní praxe lidu z Plání.
Po vítězné bitvě byly mrtvoly téměř vždy znetvořeny, odsekány končetiny, oskalpovány, často byly vytaženy i vnitřnosti, a to za přihlížení dětí, aby si zvykaly.
Běžné bylo například přinést do tábora těla mrtvých nepřátel a nechat děti, aby si na nich započítávaly údery, aby si zvykaly.
Ve sbírkách dnes lze najít například náhrdelníky z lidských usušených prstů, většinou prostředníky levé ruky.
Šamani této kultuře zabíjení vydatně pomáhali tím, že pro válečníky připravovali medicíny, které je měly učinit neviditelnými v boji, či jim propůjčit magické vlastnosti, aby mohli lépe masakrovat nepřátele.
Po jedné bitvě s Šajeny (mohl bych dohledat přesné data) byl nalezen medicinový vak jednoho šamana, který obsahoval několik mumifikovaných useknutých dětských ručiček (levých) a větší množství dospělých prstů.
Zřejmě to nebyl ojedinělý případ a stálo by za to prozkoumat, zdali se indián spojil s duchém své budoucí oběti, kterou na válečné výpravě zabil a případně si z ní ponechal nějakou trofej, aby mu připomínala, jaký je borec.
Bylo i běžné provádět vyhlazovací války, například Sůové ve spojení s Šajeny se během 60.tých a 70.tých let 19.století pokoušeli několikrát zcela vybít Absaroky, atd. atd.