ospravedlnujem sa, ale v slovencine sa stremcha povie spravne slivon, preto som tam dal ten latinak... cesky to ale je spravne tak, ako si napisal.
ked nezistil Wilson co je to ten "White wood", myslim ze my nemame sancu nnic vyspekulovat...
vsetko co si o cedri napisal samozrejme viem, ale niesom botanik, takze mi prosim Ta vysvetli, aky je rozdiel medzi juniper a cedar, ked su to rovnake rastliny! vopred vdaka!
vlk píše:ospravedlnujem sa, ale v slovencine sa stremcha povie spravne slivon, preto som tam dal ten latinak... cesky to ale je spravne tak, ako si napisal.
Aha tak to jsem netušil. V tom případě je na místě má omluva. Ještě, že si rozumíme.
vsetko co si o cedri napisal samozrejme viem, ale niesom botanik, takze mi prosim Ta vysvetli, aky je rozdiel medzi juniper a cedar, ked su to rovnake rastliny! vopred vdaka!
Podle mého žádný rozdíl v nich není. Jsem přesvědčen, že jde o synonyma. Přirovnal bych to k pampelišce a smétánce. Všichni jí říkají pampeliška, ale jmenuje se Smetánka lékařská.
Tudíž pokud o něm píše někdo kdo má alespoň minimální botanické znalosti, nebo někdo kdo chce aby bylo naprosto jasné o čem píše bude psát o "latinském" Juniperu, ten komu je to jedno a předpokládá obecné povědomí o "místním" taxatomii bude psát o cedaru. My ale máme názvy vlastní takže bychom měli používat ty.
Trochu bych chtěl přispět k identifikaci dřevin na luky. Shrnu předchozí příspěvky. „Osage orange“ je maklura oranžová (Maclura pomifera). Bylo to skutečně velmi ceněné dřevo na luky, které kmeny na planinách získávaly výměnným obchodem. „Mulberry“ je moruše, a to buď moruše bílá (Morus alba) nebo moruše červená (Morus rubra). Jsou to blízcí příbuzní moruše černé (Morus nigra) z východní Asie, kterou proslavil bourovec. Na luky se určitě hodí oba druhy. Z moruše bílé dělali luky např. Meskalerové nebo Papagové, z moruše červené Seminolové. Moruše červená se na území Mandanů nevyskytuje a moruše bílá je dost vzácná. Hidatské „bílé dřevo“ to javor jasanolistý (Acer negundo) není. Vyráběly se z něj mísy nebo troubele, ale k výrobě luků se nehodí a není zmínka, že by se tak používal. Spíš bych sázel na některý z ořechovců (Carya), taky se jim říká hikora, které mají světlou běl. Je to pružné a pevné dřevo, které se na luky výborně hodí a luky se z něho běžně vyráběly. K Hidatsům se muselo dostávat obchodem z jihu. Souhlasím s Námomóhtóhtou: „Cedar“ (česky „cedr“) označuje v Severní Americe jalovec a další rostliny, které nemají s cedrem botanicky nic společného. Na Velkých planinách je to vždycky jalovec. „Juniper“ (z latin. názvu) označuje jenom jalovce. Občas se objevuje i „cypress“ („cypřiš“). Na planinách to zase znamená jalovec. „Juniper“ je odborný rodový název, ostatní je lidová taxonomie anglosaských osadníků.
ako som uz napisal, osobne si myslim, ze sa nam White wood nepodari uspokojivo identifikovat, kedze Wilson mal lepsie podmienky, a nepodarilo sa mu to.
vidim ale, ze je tu snaha prist na to, o ake drevo ide, pridam preto niekolko dalsich detailov:
- ma podobnu strukturu ako brest/jilm
- nenachadza sa na uzemi Hidatsov vo velkom mnozstve a tazko sa opracuvava
- strom pripomina brest, nevyrastie vacsi ako slivoň/střemcha a kmen ma priemer ako zapestie.
osobne si myslim ze akykolvek import tohoto dreva odkialkolvek asi nieje pravdepodobny, lebo toto drevo nieje povazovane za nejaku extra dobru volbu, davali prednost jasenu a slivoni. to uz by asi radsej doviezli tu macluru.
s tym jalovcom mate teda asi pravdu, vdaka za info!
Máš pravdu, tomu "bílému dřevu" prozatím na kloub nepřijdeme.
Při téhle příležitosti se omlouvám za chybu: Morušovník bílý (Morus alba) není v Americe původní. Meskalerové vyrábějí ve skutečnosti luky z morušovníku malolistého (Morus microphylla).
No jasně, ale slyšel jsem, že se luk dělá z kmene a kvalita dřeva se pozná až když se pokácí celý strom. Spíš bych chtěl vědět, jestli se dá někde koupit.
Svib je veľmi dobré lukové drevo, mám to v praxi overené .Tiež aj drieň alebo hloh. Zriedkavejšie sa dá nájsť dosť rovný kus. Z konára priemeru 35 mm pri dostatočnej dĺžke sa už dá urobiť silný luk, 60-70lbs.
Lepšie sú staršie jedince s úzkymi letokruhmi ako u tisu. Majú hustejšie a pevnejšie drevo.
Dlho schne .
cornus: u kratkych lukov indianov plani je pri dreve podla mna najdolezitejsia odolnost v tlaku z vnutornej strany luku, koli tomu, ze tieto luky su kratke (100-120cm). slachovanie riesi tahovu odolnost na "chrbte".
z mojich skromnych praktickych skusenosti by som povedal, ze svib je sice extremne dobry v tahu, ale na ten tlak velmi stavany nieje. co ty na to? ake drevo by si odporucil z tohoto pohladu? mylsim z beznych driev...
Drtivá väčšina bežných driev je oveľa pevnejších v ťahu ako v tlaku.
Na ten krátky šlachovaný luk treba nejaké lukové drevo- tis, borievku, osage.
Šlachovanie drevu dosť odľahčí, pretože sa to ohyba náťahom elastickejšej časti, šlachovej vrstvy.
Z našich je celkom dobrá tvrdšia baza.
Mám jeden bazový hotový bez ošlachovania, nemôžem sa k tomu odhodlať. Ak chceš môžem ti ho poslať ak sa ti chce ho dokončiť.
130 cm dlhý, šírka 45 mm. Tilerované už na 20 palcov náťahu ešte holé.
So šlachovou vrstvou by to malo ísť na 26 palcov.
C. http://picasaweb.google.com/cornus2/Baza#
vdaka za ponuku a doveru, ale dokoncit Tvoj luk je pre mna zatial velke susto!
mam teraz na skusku rozrobeny jeden pokusny borievkovy kus, chcel by som ho urobit cca 115cm a tak 3cm siroky. vacsina lukov z plani bola skor uzsia. predpokladam ze to je z dovodu pouzivania tensich kmenov stromov, spomina sa ze na luky pouzivali kmene stromov hrube ako zapestie. co Ty na to?
Borievka je fajn, snaž sa mať čo najviac tmavšieho jadrového dreva ako u tisu.
Ja by som ten luk robil trošku dlhší proporcionálne k výške postavy ak si vyšší ako priemerný indian z pláne aby to malo nejakú slušnú náťahovú dĺžku.
Oblý chrbát z menšieho kmeňa nieje problém, ale dobrý je aj rovný, podľa dostupnosti materialu, čo sa podarí nájsť alebo odrezať
Šírka je podľa požadovanej sily. Silnejší luk treba robiť širší.
Drevo treba pred lepením najskôr párkrát penetrovať riedkym glejom.
