Bitva na Little Big Hornu, 25.6.1876

[Crow]

Ahoj, koukal jsem na dokument o Malém Velkém Hornu a jelikož jsem musel od dokumentu odbíhat, nezaznamenal jsem jak to dopadlo s "okrádáním mrtvých". Sedící Býk ve svém vidění varoval své bojovníky, aby si nic nebrali od zabitých vojáků, jinak ind. nastanou zlé časy. Podle toho, jak to s indiánama nakonec dopalo soudím, že okrádali. Ale byla o tom nakonec zmínka, nebo co o tom víte?
Děkuji

Výzvu Sedícího Býka , aby vítězové neokrádali poražené americké vojáky nerespektovali ani nejbližší rodiní příslušníci. Jeho vlastní synovec Býlý Býk se pochlubil jak stáhl dvěma vojákům nohavice jako dar pro svého otce. Jak je vidět autorita velkého vůdce zde právě nepadla na úrodnou půdu.

[Eagle-Eye]

Indiáni ze své přirozenosti uznávají autoritu jenom ve dvou případech:

1) Když jim ji někdo vnutí silou
2) Když ji sami chtějí uznávat, nebo si myslí, že jim z toho plynou nějaké výhody.

Typickým příkladem je autorita náčelníků, které poslouchali, jen když se jim chtělo. Proto bylo nutné, když předáci chtěli něco zorganizovat, např. organizovaný lov, či léčku na nepřítele, aby nasadili určité represálie. To většinou vykonávaly válečnické spolky, které trestaly jedince, kteří nerespektovali nařízení náčelníků, např. zaútočit všichni společně, apod.

Případů, kdy indiánští předáci něco radili svému lidu a ten to naprosto nerespektoval je mraky, viz jsem si například vzpomněl na varování některých šajenských šamanů, aby soukmenovci nekupovali od bělochů korálky a železné nádobí aby se na nich nestali závislými. A co na varování prostý šajenský lid?

..|..

[Crow]

Terry Shulman v clanku The Guns of the Little Big Horn uvadza, ze najblizsie pravde bol asi vojak Charles Windolph z Company H, ktory odhadol, ze asi polovica indosov na Velkom rohu mala luky, stvrtina mala stare predovky a jednoranovky a stvrtina moderne opakovacky.
to je podla mna uzasne cislo pri tej cene, v tej dobe to boli poriadne prachy...
druhym faktom je to, ze kresadlove predovky zname ako Northwest Gun sa pre ucely obchodu s indosmi (a s lovcami v Kanade) vyrabali a predavali takmer do konca 19 storocia.

Při odzbrojování jedné z poražených tlup Siouxů v roce 1877 uvadí statistika, že bylo zabaveno 284 dlouhých palných zbraní, mezi nimiž bylo 39 opakovaček, a to čtyři henryovky, 12 winchestrovek a 23 spencerovek.

[Wiyaka]

Keď sa tu už bavíte o takých pekných detailoch, tak prihodím jeden do mlyna. Nie je úplne pravda, že podľa rozkazov mal Custer počkať na Terryho a Gibona a do ich príchodu nič nepodnikať. Tento pôvodný rozkaz mu vraj bol slovne zrušený generálom Terrym v jeho osobnom stane. Svedkom toho bola nejaká černošská slúžka, ktorá to potom po rozporuplných vyjadreniach potvrdila aj pred vyšetrovacou komisiou, ktorá sa zaoberala udalosťami na Little Big Horne. Terry dal ako jeho priamy nadriadený Custerovi volňú ruku jednať.
Tu výzvu Sediaceho Býka neokrádať mŕtvych vojakov by som bral asi tak vážne ako teóriu zo spomínaného dokumentu, že Custerovi išlo skoro až do konca iba o to, aby zajal ženy a deti na druhej strane rieky.

[Witko]

a takhle to na little bighornu vypadalo o rok později

[ToVor]

To že Sedící býk varoval soukmenovce, aby neokrádali vojáky jsem v dokumentu slyšel poprvé.

To varování od Sedícího býka, to jsem už někde četl, je zřejmě skutečné. Nebo minimálně dlouho tradované.

Nedávno jsem viděl 5. díl seriálu Na Západ, kde o tomto varování byla zmínka. V podstatě tam neřekli vůbec nic navíc než to co bylo v tom dokumentu, ale aspoň tu je vidět, že si to pan Michael Donahue nevymyslel.

[ToVor]

Z knihy Kopí a štít od R. M. Utleye (str. 173):
Když otevřel oči, popsal Sedící býk Černému měsíci vidění, které měl ve chvíli, když se zahleděl do slunce. Černý měsíc pak vše zopakoval shromážděnému davu. Hlas vybídl Sedícího Býka, aby soustředil svůj pohled na obraz přímo pod sluncem. Spatřil vojáky a koně, jak útočí na indiánskou vesnici pod sebou. Muži přijížděli vzhůru nohama, koně cválali po obloze a hlavy vojáků visely k zemi, takže jim padaly klobouky. Někteří Indiáni pod nimi byli také vzhůru nohama.
„Tito vojáci nemají uši,“ zvolal hlas. „Zemřou, ale ty nesmíš vzít kořist.“
Byl to vzrušující, povznášející obraz. ... Indiáni získají veliké vítězství, ale nesmí, jak přikázal neznámý hlas, obírat těla padlých nepřátel.

[Wiyaka]

„Tito vojáci nemají uši,“ zvolal hlas. „Zemřou, ale ty nesmíš vzít kořist.“
Byl to vzrušující, povznášející obraz. ... Indiáni získají veliké vítězství, ale nesmí, jak přikázal neznámý hlas, obírat těla padlých nepřátel.

Podľa toho čo si napísal, tak ten hlas vo vízii to požadoval po Sediacom Býkovi a nie po všetkých Lakotoch, oslovil ho v jednotnom čísle.

[Áhanátamao'o]

Šíření informací pomocí bubnů... V SA to komentovat snad ani nebudu, a u Afriky to je také velký mýtus. Zaprvé, afrika je dost velká na to, aby komunikační prostředky byly v jednotlivých oblastech úplně jiné, takže se nedá takhle paušalizovat. Bubny byly velmi oblíbené např. u Zuulů, ale jak je známo třeba z popisu průběhu bitvy u Isladwany a vůbec celé války mezi Anglií a Zuuly, tak bubny ke komunikaci nebyly použity vůbec...

Nerad bych se tu opět věnoval něčemu, co s tématem přímo nesouvisí, ale debaty se vyvíjejí nejrůznějšími směry a chtěl bych výše uvedené uvést na pravou míru. Komunikace pomocí celodřevěných bubnů (kalangu, doodo, gangan, tamma atd.) se skutečně objevuje, ale rozvinula se pouze tam, kde byla založena na tonálních jazycích, v nichž může melodie diferencovat jednotlivé výrazy. A jižní Afrika, kde žijí Zuluové, touto zemí zaslíbenou tzv. mluvícím bubnům opravdu není. Fenomén se soustřeďuje u Guinejského zálivu (Jorubové, Hausové, Bambarové, Wolofové, Songhajové, Ašantové atd.). Komunikace mezi vesnicemi byla možná až na vzdálenost 10 km, což by bylo na řídce osídlených Velkých planinách stejně k ničemu.

A abyste neřekli, tak jedna perlička k Little Big Hornu, především pro příznivce šajenské kultury a historie. Custer zval na své velké tažení, o němž nevěděl, že je jeho posledním, také svého přítele přírodovědce George Grinnella, který s ním byl i o dva roky dříve v expedici do Černých hor. Grinnell ale kvůli momentálnímu zaneprázdnění účast s díky odmítl. Nebýt toho, tak možná Grinnell nikdy nenapsal onu klasickou monografii The Cheyenne Indians, The Fighting Cheyennes a spoustu článků o Šajenech, texty, z nichž čerpají badatelé zabývající se Šajeny dodnes a které pro samotné Šajeny podrobně zachytily velký kus jejich ztracené minulosti. Stačilo tak málo, aby si Šajeni svého velkého přítele, obdivovatele a zastánce zabili.

[Sapazi]

Stačilo tak málo, aby si Šajeni svého velkého přítele, obdivovatele a zastánce zabili.

to by musel mít pan Grinell opravdu z p.dele kliku aby ho zabil zrovna někdo z těch pár Šajenů mezi záplavou ostatních. Vždyt jich tam bylo pár procent.


Nejsem šajenofil, ale každopádně díky za zajímavou historku, já si jen v poslední větě vyměním slovo Šajeni za Indoši. To bude více pravděpodobné.

[Námomóhtóhta]

to by musel mít pan Grinell opravdu z p.dele kliku aby ho zabil zrovna někdo z těch pár Šajenů mezi záplavou ostatních.

Ale to by zas tak nepravděpodobné být nemuselo. Vždyť Custer sám útočil zrovna na šajenský tábor.....
Spíš si ale myslím, že by jako civilista pobýval někde s trénem pod velením tuším kapitána Benteena. Každopádně je to o Grinnelovi velice zajímavá perlička.

Ale když už jsme u toho jak velká ta vesnice Dvou měsíců vlastně byla? A taky se mi z hlavy nějak vytratilo kde že vlastně byl zbytek Omisis a spol s Malým kojotem a Jitřenkou a dalšími?

[Áhanátamao'o]

Hahtše! Mínil jsem tu historku jako zajímavý příklad klikatosti a propletenosti lidských osudů. Svět je malý a o náhody na něm není nouze. Pokud chcete statisticky kvantifikovat Grinnellovu procentuální šanci na usmrcení Šajenem jako blížící se nule, jen pár oponentních poznámek.

U Little Big Hornu padli celkem tři civilisté. Kromě Bostona Custera a Henryho A. Reeda, kteří byli příbuznými G. A. Custera, ještě novinář Mark Kellogg. Nikdo z nich netušil, do čeho jdou, jinak by nestrkali hlavu do oprátky. Kde je psáno, že by s Custerem nešel i šestadvacetiletý, po dobrodružství dychtící Grinnell. Jen upřesnění: Trénu, který se vlekl za Custerem, Renem a Benteenem, velel kapitán Thomas M. McDougall. A mimochodem i McDougall padl, takže ani vyskytovat se u nákladních mul nebylo zárukou přežití.

Námomóhtóhta správně upozorňuje, že Custerovy jednotky zaútočily na dolní konec tábora, kde tábořili Šajeni, a v počáteční fázi boje zde tvořili větší část obránců šajenští válečníci. Později samozřejmě převážili Lakotové, kteří se sem stahovali z horních konců tábora. Šajenský tábor netvořilo jen pár osiřelých týpí, ale jak už jsem psal (viz Kate Bigheadová: svědek Custerova vzestupu i pádu; Poselství světa v kruhu, jaro 2008), celkový počet Šajenů u Little Big Hornu se odhaduje na 600 až 700. V článku jsou uvedeny i zdroje této informace.

Nahrazovat slovo "Šajeni" slovem "indoši" je zbytečně obecné, protože kromě Šajenů bojovali proti Custerovi už jen Lakotové, několik Santíjů, šest Arapahů, a což je zajímavé, i několik Asiniboinů; nikdo jiný. Připomínat, že u Little Big Hornu bojovali i Šajeni, ačkoli byli v menšině, je splácení historického dluhu, protože mnozí autoři se je neobtěžují zmiňovat a vládní úředníci a politici té doby taky všechny házeli do jednoho pytle s nápisem "Siouxové". Šajeni kraj severně a západně od Bighornských hor znali lépe než Lakotové a to, že se po mnoho týdnů udržel pohromadě tak obrovský tábor, je hlavně jejich zásluha. Znali dobrá tábořiště, pastviny a loviště.

[Áhanátamao'o]

Ale když už jsme u toho jak velká ta vesnice Dvou měsíců vlastně byla? A taky se mi z hlavy nějak vytratilo kde že vlastně byl zbytek Omisis a spol s Malým kojotem a Jitřenkou a dalšími?

Jak už jsem psal, Šajenů bylo u Little Big Hornu 600 až 700. Vesnicí Dvou měsíců bych ji ale rozhodně nenazýval. Autoři přebírají jeden od druhého, že Dva měsíce byl náčelníkem Šajenů u Little Big Hornu, ale on byl v té době jedním z nižších náčelníků spolku Liščích bojovníků, ani se v boji nevyznamenal víc než někteří jiní válečníci, např. Bizoní tele, Krátkoocasý kůň nebo Žlutý nos. Byl jen hlavou menší rodinné skupiny. Skutečnými náčelníky náčelnické rady tu byli Starý medvěd, Černý orel, Černý mokasín, Bláznivá hlava, Bizoní hrb nebo Javorový strom. Ani žádný vojenský stratég tu nebyl. Bojovalo se živelně. Jisté prvky velení se mohly objevit nanejvýš v rámci tří přítomných šajenských válečnických spolků, Bláznivých psů, Parohových škrabek a Liščích bojovníků.

Mýtus Dvou měsíců vznikl zřejmě z toho, že si ho oblíbil gen. Miles a udělal z něj jakéhosi zástupce Šajenů internovaných kolem pevnosti Ft. Keogh. Skutečným náčelníkem se stal až o mnoho let později.

Lidé Malého kojota (Malého vlka) a Jitřenky (Tupého nože) se drželi po celou dobu stranou skupiny, která nakonec bojovala proti Custerovi. Zimu strávili na dolním toku Prašné řeky a během jara zřejmě navštívili rezervaci. Náčelníci Jitřenka, Krocaní noha, Stojící jelen, Kropenatý jelen, Černý medvěd a další zůstali až do poloviny července a potom uprchli se svými lidmi na západ v obavě z pomsty vojáků. Malý kojot odešel už dříve. Pár hodin po boji s Custerem se objevil v čele asi 40 až 50členné skupiny u Little Big Hornu. Vynořil se u tábora Itazipčů, kteří ho vůbec neznali, a ti ho málem zabili. Někteří Šajeni zas obvinili tohoto vůdce šajenské náčelnické rady ze zbabělosti a zrady.

Čím bylo dáno toto rozdělení, můžeme jen spekulovat. U severošajenských náčelníků bohužel nemáme tak detailní poznatky o jejich příslušnosti k tlupám jako u jižních Šajenů. Bezpečně víme, že s Custerem bojovala spousta Sutajů. Je možné, že šlo o tábor Sutajů a tlupy Totoemanaho a lidé Jitřenky, Krocaní nohy, Kropenatého jelena a Malého kojota patřili k Ôhmésêhese, kteří byli zdaleka nejpočetnější ze všech šajenských tlup. Malý kojot byl sice také sutajského původu, ale při systému matrilokálního usídlení je pravděpodobné, že náčelníkoval za jinou tlupu.

[Sapazi]

Historka je to zajímavá, ještě jednou díky za ni, Jen jsem svým přízpěvkem chtěl upozornit že jsou na světě i jiné bytosti a ne všechno co stojí za zmínku se týká Šajenů.
A jsem si vědom že vzhledem k tomu jaké je složení přizpěvatelů na tomto tématu mě odsuzuje k záhubě.
A protože nejsem ani žádný siuxofil, dosadil jsem si tam neutrální "indoši"
Ted jen nevím co znamená to

Hahtše!

to má být třeba
Mlč, hlupáku
Správně, to jsou moudrá slova
nebo snad
Tak poslouchej, mladej

[Áhanátamao'o]

Sapazi, nevím, čím jsem si vysloužil ten ostrý tón a co ti připadá na informacích o Šajenech nebo Lakotech tak frustrující. Byl bys snad raději, abych tu plácal nesmysly o Černonožcích, činění kůží nebo bubnech, jen proto, že to zajímá TEBE? Jen se trochu vyznám v Šajenech, tak přispívám svou troškou do mlýna. Můj příspěvek se sice převážně zabývá Šajeny, ale taky bitvou u Little Big Hornu. Bohužel tam byli právě ti otravní Lakotové a Šajeni. Kdo chce (nebo spíš může), ať to tu zahltí příspěvky o Kajovech, Asiniboinech nebo Sarsíjích. Neřeknu ani popel. Když jsem založil téma "Černonožci", zrovna moc se to tam nerozjelo; ale totéž platí kupodivu i o tématu "Šajeni".

Nemusíš se bát: výraz hahtše je zcela neutrální a neosobní povahy. Když ho rozluštíš, slibuji ti, že celý den nebudu číst ani psát o Šajenech. Déle, to už by bylo sadistické!

PS. Kdyby tě zajímala jména Šajenů, kteří u Little Big Hornu padli, nemusíš se stydět... řekni si.