Tohle je velmi dobré téma, ale jak se zdá, každá rada zde je drahá. Obávám se, že ideální zimní mokasíny, kdy by noha zůstala dlouhodobě v suchu a teple po dlouhou dobu zimního táboření prostě neexistují.
Indiáni za starých dob, zdá se používali takové materiály, které nejlépe odpovídaly zimnímu podnebí, kde se pohybovali. Opravdu nevím, jak tomu bylo v lesích, ale na Pláních se v zimě používaly mokasíny s bizoní kožešiny obrácené hustým chlupem dovnitř. Nejčastějším střihem byly mokasíny s bočním švem, to znamená vyrobené z jednoho kusu. V některých případech mohla být našita ještě podrážka ze surové kůže. Také jsem viděl chlupaté bizoní mokasíny sešité ze dvou kusů, tedy podrážky a svršku.
Takové mokasíny na Pláně asi stačily, protože zima tam je docela suchá, výjmku tvoří období jarního tání.
Co se týče našich podmínek, tak tady vidím jako největší problém často "mokrou" zimu. Když je zima a mokro, je to mnohem horší než zima a sucho, že. Tady je každá rada drahá, protože v mokru se časem promočí každé mokasky, pokud nejsou z PVC
Rozhodně bych použil kožešinu, když už ne bizona tak aspoň beránka, udělal bych z něj vložku chlupem dovnitř a pak ještě jedny vnější mokasky, ve kterých by ta vložka byla. Ty vnější bych zrobil asi z nějaké hutné kůže a podrážku ze surové kůže. Hlavně to sešít hodně fest, protože to bude dostávat "záhul". Na zimu bych takových mokasín udělal vícero párů, ať se dají sušit jedny, když máte druhé na nohou. Viděl bych to tak na 2-3 páry alespoň.
Krky: někdo je používá a chválí. Asi je to otázka názoru. Nemám nic proti krkům, ale jsou jako houba a cucají vodu, kterou drží, což se mi nezdá jako ideální materál na boty.
Surovina: sice s ní není nejjednodušší práce, ale mám ji rád a dobře se osvědčila, je dobově autentická. Než nacucne vodou, bude jí to trvat pár hodin, krku to trvá několik sekund. I když tu vodu nacucne, tak nezmění tvar. Krk se rozjede často do nekontrolovatelného tvaru.
Pokud se přejede lehce mozkem, je to možná ještě lepší varianta, a hlavně to tak Indoši dělali. Nevýhodou surovky je, že strašně klouže. Na Pláních to tak nevadilo, páč všude jezdili na koních, i k sousedovi na drby.
Kožešina: Pochybuji, že tady někdo bude řešit bizona, takže: beránek je OK a velmi praktický. Hřeje i když je mokrý.
Sušení mokrých mokasín: Už jsem několikatery zničil, když jsem je chtěl mít moc rychle suché. Nesušit mokasíny moc rychle a nedávat je do blízkosti ohně. Žár je zničí, hlavně když v nich bude voda, dojde k vysrážení a znehodnocení kůže. Lepší je pověsit mokré mokaše na trámek nad oheň, cca 1m a výše. Teplý vzduch je postupně a pomalu vysuší (bude to trvat několik hodin).
).
