Odlišnosti týpí

[falcon]

Stále sa stretávam pri táborení z dakotským típí , neviete aké tvari používali Odžibwejovia,alebo iné kmene ,,na obrázkoch som videl típka bez dym.chlopní , alebo ostrejší kužeľ alebo naopak ? Zrovna také niečo by som si chcel zriadiť špicaťejšie a bez chlopní(duchovná vízia )

[Sapazi]

Opravte mě někdo jestli se mýlím ale týpí má vždy chlopně. A ani by bez nich nefungoval odvod kouře. Co se týče tvaru týpí, ani zde nelze s jistotou říct jaký úhel má postavené týpí toho kterého kmene- totéž týpí se vám může podařit postavit pokaždé trochu jinak špičaté či placaté. Rozdíly jsou malé, ale pokud je ještě zkreslí dobový malíř,nelze s jistotou říct podle tvaru stanu který je to kmen. To lze poznat lépe podle tvaru chlopní a malby.
Co se týká sklonu- ještě je třeba vědět z které strany se na týpí díváš- většinou jsou stany na dveřní straně šikmější, vzadu kolmější. Nejvíce se tento rozdíl projeví u Vraního týpí.Poměrně špičaté byly i šajenské týpí. Pokud je týpí pravidelný kužel, jde o střih Seton- uměle vytvořený, skauty požívaný typ. Poměrně široké týpí s velkou dírou nahoře jsou černonožské...atd...Odžibvej nevím. Počkej po semináři v šumperku
http://www.indianhobby.cz/diskuse/viewtopic.php?t=207, možná budem vědět víc.

[Jiri]

Seton v knize lesní moudrosti píše že Čipavejové měli oddělené kouřové křídlo od pláště.
Podle mě to má tu výhodu,že vítr může foukat z jakékoli strany a nebude v týpí plno kouře.

Ale taky je tu možnost, že se vítr dostane pod "chlopňový plášť" a třeba i uleťet

Nechci tady nějak rozumovat-teprve začívám

[Dva hlasy]

Ty "obrázky" by se daly identifikovat jako - dobové fotky, dobové malby či kresby, nebo prostě jen obrázky zjevně moderní?
Třeba na velkém procentu starých fotek je vidět postavené týpí, které nemá zastrčené chlopňové tyče a chlopně jen leží na plášti.
Nemám tedy patent na rozum, ale týpí mi nepřijde jako typicky Odžibvejský domeček. Pana Setona bych bral s velkou rezervou.

[Siky]

Nemám tedy patent na rozum, ale týpí mi nepřijde jako typicky Odžibvejský domeček.

Taky se mi zdá, že jejich typická stavba z "klacků a kůry" zdánlivě připomíná týpí bez chlopní..

[falcon]

Pokiaľ viem kožený stan nebol iba prérijnov záležitosťov .Kôra brezy sa mohla používať iba v oblasti veľkých jazier(inde tuším nerastie), oblasť subarktická bola oblasťov iných príbytkov ,,najskôr aj kožených stanov hlavne pokiaľ išlo o kočovných lovcov ,, bolo by myslím dosť nepraktické zakaždým si stavať kôrový dom. .Ak sa mýlim ,opravte ma ,ja len tipujem.A, odžibwejovia žili aj na prérii . Našiel som obrazi stanov podobné típí u šoniov aj u ,,irokézov (v knihe nový svet) ,u odž. niečo ako nahádzané kože na kostre, z neskorších dôb bežne típka aj v lesnej v oblasti(najskôr plátené),,hm?

[Dva hlasy]

No a jsou nějaké hodnověrné prameny, že Odžibvejové bydleli něčem jiném nž je třeba tady?
http://www.legendsofamerica.com/bulleti ... .php?p=128&

Ikdyž teda musím říci, že někteří ti Odžbvejáci tam vypadají skoro úplně "plains".

[Eagle-Eye]

Také jsem vždy žil v domění, že Odžobvejové žili v chýších z kůry, něco informací je tady.

http://mujweb.cz/zabava/indiancorral/ni ... ibytky.htm

[falcon]

Ok ,dík, tak tie pláti sú asi kôra

[Dva hlasy]

Teda fakt tam Nišnábe píše o týpí. Nu, člověk se učí celý život. Nicméně podle toho jak to tam má napsané bych usuzoval na méně častou a hodně pozdní záležitost.

[Siky]

Tanner ve svém "životopisném vyprávění" mezi Otawy a Odžibveji popisuje jak si s sebou nosily rohože na pokrytí právě takovýchto staveb. Protože to byly lovecké skupiny, tak taky často cestovali za zvěří.
U nás se dají rohože dělat např. z orobince.
Skoro by mě nepřekvapilo, kdyby se v novějších dobách na těchto stavbách, objevil třeba i plech.
Někdy mi to připomíná stavby bezdomovců z velkoměstských periférií, nechť majitelé těchto obydlí prominou

[Eagle-Eye]

Skoro by mě nepřekvapilo, kdyby se v novějších dobách na těchto stavbách, objevil třeba i plech.
Někdy mi to připomíná stavby bezdomovců z velkoměstských periférií, nechť majitelé těchto obydlí prominou

Tak úplně přesně tohle mě taky napadlo.

[Sapazi]

Zkusil bych napřed definovat pojmy Týpí a Kuželovitá stavba- slovo týpí pochází z lakotštiny a tak bych jím nazýval jen stavby podobné lakotským příbytkům. Jiné typy kuželovitých obydlí se mohou nazývat např. vigvam, chýše, nebo třeba Čum (stavba používaná na Sibiři a u Laponců, velmi podobná týpí.)
Základní rozdíl ovšem je tento: týpí je sešité, ať už z látky nebo kůže,jeho tvar a velikost je daná, kdežto na ostatních kuželovitých stavbách je kůže (nebo kůra, rohože, rákos..) použito jako střešní krytina, jednotlivé kusy pokrývají konstrukci "jak to vyjde".
Nelze tedy použít slovo "týpí" pro všelijaké hybridy, např s Chlopňovým nástavcem nebo bez chlopní , pokryté kůžema či rohožema..atd...- to jsou Jiné Kuželové Stavby

[falcon]

Tie fotky "obydlí" ,aj čo sa týka oblečenia, vyzerajú ako by to bolo fotené blízko mesta kde títo "reprezentanti národa" evidentne nemali núdzu o alkohol .Konkrétne títo, by neuštedrili dakotom niekoľkonásobné porážky ...a či pána setona brať z rezervov? (uričite to bol snílek ale žil tam koncom 19.st)

[falcon]

Obrátim svoju otázku teda správnejšie, zaujímali ma odlišnosti típí, ak to niekto vie, tipické lakota a centrálne pláne ,,,potom netradične, nez perze ,šošoni, sever čierne nohy a krí plus prerijny odžibwa atd.Ono zdá sa že típí sa používalo všade kde boli bizony. Miešať tam lesných odžibvov už nebudem kedže to používali až v 19.st. a ojedinele . Aj tak by ma ale zaujímalo aké príbytky používali subarktické kmene , vo vigvame z brezovej kôri by tie zimy -40 asi nerozchodili.