Házecí šípy
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 151
- Registrován: stř úno 14, 2007 12:43 pm
- Bydliště: Pečky, Kolín
Házecí šípy
Vyráběl jsem nějaké házecí šípy a potřebuji je nějak od sebe odlišit. Nevíte jak se zdobily? Stejně jako klasické šípy? Nemáte někdo fotky? Zatím je asi odliším množstvím surovky u těžiště-držadla... ale hlinka by na těch klackách asi vypadala líp...
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Hévéése
Na jedine fotce z muzea kterou jsem videl, kde jsou hazeci sipy videt jsou nezdobene.Z Throsellovi fotografie na ktere je zachycena hra se sipy, nelze nic vycist.Normalni sipy byly zdobeny v oblasti opereni barevnymi pruhy,casto je pouzita zelena barva. Takze bych se toho nebal- oznacit je barevne.Ale treba ma jeste nekdo nejakou fotografii, ktera to potvrdi.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 151
- Registrován: stř úno 14, 2007 12:43 pm
- Bydliště: Pečky, Kolín
Jde mi o to, že když tři lidi nahází po dvou šípech k terčovému, tak se těžko pozná čí je kterej šíp (když je jeden výrobce, že )
Třeba u petanque se hážou koule, kdy každej hráč má jednu barvu... a vše je hezky přehledné že... ale to je jiná hra a jiný kontinent, takže už mlčím
Třeba u petanque se hážou koule, kdy každej hráč má jednu barvu... a vše je hezky přehledné že... ale to je jiná hra a jiný kontinent, takže už mlčím
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Hévéése
- vlk
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 305
- Registrován: stř bře 28, 2007 11:41 am
- Bydliště: Slovensko/Prešov
tato hra ocividne vznikla v starej dobe za pouzitia beznych sipov, ktore boli oznacene (myslim ze skor ako znacka majitela to bola znacka vyrobcu pre danu sadu realnych sipov), preto je logicke, ze by aj hadzacie sipy mali byt oznacene.
niekde som nasiel na nete clanok o sucasnych Vranach, ktore pouzivaju "rodinne" znacky na tieto vrhacie sipy, ale nemozem sa k tomu dopracovat narychlo...
hovori sa tam napr., ze sipy su pre zeny tabu az po tom, co su ozdobene/oznacene (preto dany moderny vyrobca tychto sipov pre svoju malu dcerku vyraba nezdobene sipy).
na tejto stranke:
http://lib.lbhc.cc.mt.us/about/genealogy/kinship5.php
sa pise: "The markings on the arrow shaft are individually owned and have a spiritual interpertation to them.", ale na modernu dobu mi pride preceneny ten duchovny vyznam, dnes je to podla mna pre Vrany skor sport.
treba pamatat na to, ze tieto sipy casto menili majitelov (boli cenou v tejto hre) a asi by bolo neprakticke, keby si ich kazdy majitel premalovaval svojou znackou. proste mal kazdy sip svoju znacku a indosi si pamatali, ktore sipy su ktoreho hraca. kedze si nemuseli pamatat tolko zbytocnych blbosti ako my, myslim ze to v pohode zvladali...
neoznacene sipy v muzeu su podla mna proste predane/darovane pred ozdobenim, alebo boli svojim sposobom polotovar, vyrobeny za ucelom predaja/darovania (aby si ich buduci majitel ozdobil ako chce, napr. "rodinnou" znackou).
toto su len moje dohady na tuto temu a nevylucujem, ze sa mozem velmi mylit...
niekde som nasiel na nete clanok o sucasnych Vranach, ktore pouzivaju "rodinne" znacky na tieto vrhacie sipy, ale nemozem sa k tomu dopracovat narychlo...
hovori sa tam napr., ze sipy su pre zeny tabu az po tom, co su ozdobene/oznacene (preto dany moderny vyrobca tychto sipov pre svoju malu dcerku vyraba nezdobene sipy).
na tejto stranke:
http://lib.lbhc.cc.mt.us/about/genealogy/kinship5.php
sa pise: "The markings on the arrow shaft are individually owned and have a spiritual interpertation to them.", ale na modernu dobu mi pride preceneny ten duchovny vyznam, dnes je to podla mna pre Vrany skor sport.
treba pamatat na to, ze tieto sipy casto menili majitelov (boli cenou v tejto hre) a asi by bolo neprakticke, keby si ich kazdy majitel premalovaval svojou znackou. proste mal kazdy sip svoju znacku a indosi si pamatali, ktore sipy su ktoreho hraca. kedze si nemuseli pamatat tolko zbytocnych blbosti ako my, myslim ze to v pohode zvladali...
neoznacene sipy v muzeu su podla mna proste predane/darovane pred ozdobenim, alebo boli svojim sposobom polotovar, vyrobeny za ucelom predaja/darovania (aby si ich buduci majitel ozdobil ako chce, napr. "rodinnou" znackou).
toto su len moje dohady na tuto temu a nevylucujem, ze sa mozem velmi mylit...
je ľahké byť odvážny z diaľky...
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 151
- Registrován: stř úno 14, 2007 12:43 pm
- Bydliště: Pečky, Kolín
viz poslední Poselství světa v kruhu. házecí šípy tvoří tři šípy. Dva dlouhé na 13 pěstí + hrot. Opeření je cca 15 cm, v místě těžiště je bambulka (třeba ze surovky), aby neklouzaly prsty.Jiri píše:takový dotaz
Co to sou házecí šípy
Třetí šíp je terčový, je tedy kratší.
Hraje se podobně jako petangue. Jeden hodí terčový šíp a pak všichni nahážou své dva šípy co nejblíže k terčovému... Kdo je nejblíž, získává bod, tvojí ženu, nebo cokoli dalšího...
Hó?ótóva nahtsevoneotse, nestseohkesáa? éveévanéhéme.
Hévéése
Hévéése
Vidíš, to mě nenapadlo, ale je to pravděpodobné, že to tak bude.vlk píše:myslim ze skor ako znacka majitela to bola znacka vyrobcu pre danu sadu realnych sipov
To je pravda, mně už z těch PINů, loginů a passwordů taky někdy šibe...vlk píše: kedze si nemuseli pamatat tolko zbytocnych blbosti ako my, myslim ze to v pohode zvladali...
-
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 8
- Registrován: ned srp 10, 2008 11:32 pm
Těžiště..
Dloho jsem nestřílel z luku a tedkon si dělám šípy a nevím kde je správné těšižtě na hlavním dřevěném ratišti šípu ? Zatím je skouším házet v ruce a pozorovat dráhu letu i když to nejsou házecí šípy . Nevým kam toto písání mám dát ? Šípy jsou dlohé cca od lokte k malíčku - asi neobviklé délky pro dospělé na planinách , nevím ? Delší být nemohou , byli by těší a tak by se asi značně skrátil dolet ? A luk není vyřezán na delší. Dobře my tehdá létali z rákosu - né ten doutníkoví ale kolínkoví. A značně rychle cca 2. výstřeli nevydrželo omotané hlaviště . Přesněji nevidrželi dva křechké konce zářezu , ty nebyli omotané a ani nevím zda se omotávají ? Na Geronimovo rákosovém šípu v knize DVA DIVOŠI to nepoznám ? V knize INDIÁNSKÁ ENCYKLOPEDIE od Mnislav Zelený se píše : Na konci ratiště, až za opeřením, je hlaviště, které u rákosového š. nebývá opatřeno zářezem pro tětivu. Zářez je však nutný u hlaviště dřevěného š., nebot je mnohem slapší. Jak tomu mám rozumět ? u rákosového š. nebývá opatřeno zářezem pro tětivu , nebývá že ne nebo jo i ne ?
Dej pozor kam kráčíš !
Re: Těžiště..
V prvé řadě zapomeň na rákosové šípy. A hned potom zapomeň, že nějaký M.Zelený napsal nějakou Indiánskou encyklopedii. Tedy pokud se nezajímáš o amazonské indiány.Přání čisté mysli a píše:Jak tomu mám rozumět ?
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 220
- Registrován: ned úno 11, 2007 7:32 pm
- Bydliště: Praha
- Kontaktovat uživatele:
Re: Těžiště..
proč? Já si myslím, že budou létat dobře a člověk pro ně nemusí až do Amazonie - vyskytovaly se na jihozápadě a jihovýchodě SA.Dva hlasy píše:V prvé řadě zapomeň na rákosové šípy ... Tedy pokud se nezajímáš o amazonské indiány.
Rákosové šípy jsou ale skládané - na koncích, v nejnamáhanjěších částech, jsou do něj vloženy dřevěné části...
Dobře, upřesním to. Rákosové šípy z tuzemských zdrojů. U nás roste pouze Rákos obecný. Kdysi jsem s tím taky experimentoval (bylo mi tak 13/14 let) a od té doby vím, že tudy cesta nevede. Je to příliš křehké. Škoda, že ty zaručené informace o rákosových šípech taky neuvádějí z jakého rákosu se vlastně dělaly.
-
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 8
- Registrován: ned srp 10, 2008 11:32 pm
- vlk
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 305
- Registrován: stř bře 28, 2007 11:41 am
- Bydliště: Slovensko/Prešov
co sa tyka hadzacich sipov, je to sice off topic, ale popisuju sa sipy z tvrdsich stebiel travy, pouzivali ich ale velmi mali indiansky chlapci do svojich lukov na hranie. viem ze sa spominalo konkretne rocne obdobie, kedy si tieto sipy chlapci vyrabali, ale detaily si takto z hlavy nepamatam...
je mozne, ze ak takuto info zle pochopil nejaky autor, mohlo dojst k omylu co sa tyka pouzitia materialu na sipy na planach.
ale je mi jasne, ze sa trstina na vyrobu sipov (okrem Azie) pouzivala aj v severnej Amerike, ale zatial som nepocul o nikom, komu by sa podarilo urobit funkcne sipy z nasich trstin...
o vyrobe trstinovych sipov pise dost podrobne vo svojej knihe Jim Hamm.
je mozne, ze ak takuto info zle pochopil nejaky autor, mohlo dojst k omylu co sa tyka pouzitia materialu na sipy na planach.
ale je mi jasne, ze sa trstina na vyrobu sipov (okrem Azie) pouzivala aj v severnej Amerike, ale zatial som nepocul o nikom, komu by sa podarilo urobit funkcne sipy z nasich trstin...
o vyrobe trstinovych sipov pise dost podrobne vo svojej knihe Jim Hamm.
je ľahké byť odvážny z diaľky...