Konzervace a ošetření dřeva

Tření dřev, křesání ocílkou, štípání pazourku, výroba klihu, barvení pigmenty ...
Uživatelský avatar
Eagle-Eye
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1244
Registrován: sob úno 03, 2007 9:44 pm
Bydliště: Brno

Konzervace a ošetření dřeva

Příspěvek od Eagle-Eye »

Zajímalo by mě, jestli nevíte, jak indiáni ošetřovali dřevěné výrobky. Přece je třeba vždy dřevo něčím napustit, v Evropě např. šelakem, nebo dnes laky, lazurami atd.

Mám na mysli třeba troubele dýmek, ale třeba i vyřezávané věci na SZ pobřeží. Je možné, že měli indiáni před příchodem bělochů včelí vosk? Vyskytují se vůbec v SA divoké včely?
falcon

Příspěvek od falcon »

Sádlo nefunguje ako impregnant ,alebo udenie ?
Uživatelský avatar
Eagle-Eye
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1244
Registrován: sob úno 03, 2007 9:44 pm
Bydliště: Brno

Příspěvek od Eagle-Eye »

falcon píše:Sádlo nefunguje ako impregnant ,alebo udenie ?
To právě nevím. :(
falcon

Příspěvek od falcon »

Teraz sa používajú aj oleje ,sádlo by malo byť to isté , a udenie :?: Treba otestovať. Na morenie sa údajne dá použiť vývar z orechových listov, alebo slupek.?
Dano
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 90
Registrován: úte úno 06, 2007 10:27 am

Re: Konzervace a ošetření dřeva

Příspěvek od Dano »

Eagle-Eye píše:..... Je možné, že měli indiáni před příchodem bělochů včelí vosk? Vyskytují se vůbec v SA divoké včely?
podla jedneho clanku v national geographic bola europska vcela medonosna privezena do Jamestownu v roku 1622. mala velky ekologicky vplyv, bez ktoreho by tak neprosperovali polia kolonistov. pise sa tam, ze ked indosi uvideli prvu vcelu v novom uzemi, tak vedeli, ze coskoro pride invazia bielych.... v podstate to priamo neodpoveda na tvoju otazku, ale tak som to pochopil, ze tam dovtedy ziadne vcely, ani divoke, neboli.
yunb ye nah
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 72
Registrován: ned dub 13, 2008 8:07 pm

Re: Konzervace a ošetření dřeva

Příspěvek od yunb ye nah »

Myslim ze sadlo neni vhodne jelikoz zlukne - ikdyz si nejsem jisty zdali to drevu nejak vadi kazdopadne konzervace je svym zpusobem uzeni.....a co poklihovani??
Uživatelský avatar
Savage
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 465
Registrován: ned úno 04, 2007 2:58 pm

Příspěvek od Savage »

Tuk funguje bezvadne je stylovy a puvodni. V textech je casto uvadeno u zbrani napousteni tukem. Co se tyka toho zluknuti-ted jsem ocuchaval vsechny sve drevene veci a nic jsem necitil.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
yunb ye nah
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 72
Registrován: ned dub 13, 2008 8:07 pm

Příspěvek od yunb ye nah »

pouzivas vyskvarene sadlo lebo loj??
Uživatelský avatar
Savage
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 465
Registrován: ned úno 04, 2007 2:58 pm

Příspěvek od Savage »

Co mi prijde pod ruku :-) Ale vice vyskvarene, to je doma vzdycky.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
chodí vodou
Začínající přispěvatel
Začínající přispěvatel
Příspěvky: 21
Registrován: stř úno 21, 2007 3:37 pm

Příspěvek od chodí vodou »

několik autorů přímo píše o výrobě šípu že opracované a suché dříky indiáni namazaly velkou vrstvou tuku ,nejlépe vnitřním sadlem z ledvin a poté tyto dříky svázaly a pověsily do kouře kde se pomalu a dlouze udily.
Uživatelský avatar
vlk
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 305
Registrován: stř bře 28, 2007 11:41 am
Bydliště: Slovensko/Prešov

Příspěvek od vlk »

Chodi, mozes prosim Ta uviest zdroj tejto informacie?
ale nie, robim si prdel... :twisted:

pri "udeni" sipov asi neslo o ucinok dymu, ale o to, aby tuk vplyvom tepla dobre vsiakol do sipovych paliciek (zaveseny v teplom dyme ma dost casu, aby v podstate bez dalsieho pricinenia poriadne vsiakol do dreva, asi sa to nepouzivalo ked Indos potreboval matros na sipy nejako surne).
princip spocival v tom, ze tukom impregnovane drevo sa da lepsie nahriat na vyssiu teplotu (pri vyrovnavani), s mensim rizikom, ze sa spali.

neviem si predstavit, ze by pri tom mohol mat dym nejaku funkciu (ale mozno mi nieco uniklo). co viem, formaldehydy v dyme konzervuju skor zivocisne bielkoviny a tuky (udenie potravin) a na PIS minule postli odkaz na clanok, podla ktoreho pri udeni mozgoviek maju formaldehydy skor ulohu trvaleho narusania glejovych vazieb medzi kolagenovymi vlaknami (mozgovka po zaudeni a opatovnom namoceni neztvrdne), co by na sipoch lepenych glejom (operenie a hrot) mohlo mat skor neziaduci ucinok... ale to je len moja spekulacia!

inak Wilson uvadza, ze Hidatsovia impregnovali sipy v zaverecnej faze vyroby aj krvou (neviem ci to bolo pravidlo, alebo vynimka), co ich udajne vytvrdilo a pridalo im to na vahe (tazsie sipy - vacsia priebojnost?).
bycia krv sa vraj pouzivala uz v stredoveku v Spanielsku na morenie dreva na oknach.

ako impregnacia dreva podla mna asi uplne postaci tuk, ktory do urcitej miery nahradi v strukture dreva vodu a tak drevo chrani pred skodlivym posobenim pripadnej vyssej vlhkosti.
tvrdsi "oblickovy" tuk (alebo v podstate akykolvek tuk na vnutornych organoch) sa pouziva asi koli tomu, ze ma vyssi stupen topenia a tak na zmeknutie potrebuje vyssiu teplotu = pravdepodobne posobi menej mastnym dojmom po dotyku napr. rukami, menej sa topi na slnku, ...
prave tento tuk sa zvykne spominat v receptoch na pemikan, asi udrzuje hmotu v pevnejsom stave aj pri vyssej teplote prostredia, lebo sa tak netopi.

ak sa mylim, opravte ma niekto! :)
je ľahké byť odvážny z diaľky...
Uživatelský avatar
Savage
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 465
Registrován: ned úno 04, 2007 2:58 pm

Příspěvek od Savage »

Byci krev se pouzivala k impregnaci i u nas.Napr na hrade Kost v Ceskem Raji je veskere tramovi takto osetreno.A k tomu uzeni dreva: nevim nevim, ale kour je mastny a napriklad vyuzene typi (i latkove) mnohem mene propousti vodu.Muze to ale byt i tim, ze se do struktury latky "vecpou" male castecky sazi a tim ji cini jednolitejsi.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
Uživatelský avatar
Eagle-Eye
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1244
Registrován: sob úno 03, 2007 9:44 pm
Bydliště: Brno

Příspěvek od Eagle-Eye »

To uzení šípových dříků se děla před vyrovnáváním, nebo po?
Uživatelský avatar
Savage
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 465
Registrován: ned úno 04, 2007 2:58 pm

Příspěvek od Savage »

Tak jak jsem to cetl, se proutky oloupou, svazou do otepi a zavesi do koure.pak se teprve kalibruji a narovnavaji.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
yunb ye nah
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 72
Registrován: ned dub 13, 2008 8:07 pm

Příspěvek od yunb ye nah »

este v 19stol se u nas pouzivala bezne byci krev k napousteni stropnich tramu a liceni roubenych stodol
Odpovědět