Uzení

[tom]

mně se povedly kúže v tom uďáku ze stanu za 8hod.ale musel jsem je během uzení 1krát otočit,ale byla to z nouze ctnost.

[wičaša hayčaša]

[quote="tom"]mně se povedly kúže v tom uďáku ze stanu za 8hod.ale musel jsem je během uzení 1krát otočit,ale byla to z nouze ctnost.[/quote=wičaša hayčaša)Pravdu díž,znouzecnost.A taky si myslím,že kuže po tak krátké době uzení není dostatečně naimpregnovaná.Pouze splnuje estetickou část(obarvená od kouře).

[tom]

[quoteLoni jsem zkoušel čudit v šeltru a kuži jsem měl hodně blízko nad ohništěm,podařilo se mě ju vučudit za 5hodin.[/quote]


o oou

[Awe]

zajímavý, pro některé hard-ethno stylový , a hlavně dobře dostupný materiál na uzení kůží jsou klasy kukuřice (samozřejmě s už okousanými zrny). Prý se k tomu u Irokézů používaly....

[Eagle-Eye]

Všiml jsem si takového efektu, že když vyperu vyuzenou kůži ve vodě a nechám uschnout, tak některé kůže ztuhnou, a to dost a některé zůstanou i po uschnutí zcela měkké. Samo ty ztuhlé jdou mnutím nebo taháním přes provaz opět změkkčit, ale u některých to není třeba. A nevypadá to, že by to bylo mírou vyuzení.

[wičaša hayčaša]

Všiml jsem si takového efektu, že když vyperu vyuzenou kůži ve vodě a nechám uschnout, tak některé kůže ztuhnou, a to dost a některé zůstanou i po uschnutí zcela měkké. Samo ty ztuhlé jdou mnutím nebo taháním přes provaz opět změkkčit, ale u některých to není třeba. A nevypadá to, že by to bylo mírou vyuzení.

Můj názor je ten,že kůže byly málo vytáhané.Kámoš měl mokasiny z takovéhle mozkovky,ráno se prošel rosou a jak uschly,tak už do nich ani nohu nemohl nacpat.hrozně ztvrdly,ale to je extrém.

[Eagle-Eye]

Vidíš, to je dost možné.

[Siky]

Aby dřevo nehořelo,ale čudilo dosahuji tím,že naštípaný špaliky olše naskládávám do ohně co nejvíc k sobě,aby neměly kudy unikat plameny a dřevo tak krásně žhne a čudí.Samozřejmě se musí na začátku vytvořit žhavej základ,aby nám to nezduchlo.Když se náhodou ohen trocha víc rozhoří,tak ho poleju vodou,čajem nebo kafem,prostě to co leží nejblíž po ruce.

Já vyuzuji v současné době tím způsobem, že kůži sešiju k sobě, v zemi vykopu tak 40 cm díru do hloubky, roztopím v ní dřevo. Když se vytvoří základ ze žhavých uhlíků, položím navrch širší polena. Když to začne čudit, zasypu to kameny od velikosti štěrku "makadanu" po větší žubráky(tzn. cca 20cm dřevo, 20 kameny). Pověsím nad oheň trojnožku na ní kůži, která je tak 20 cm nad zemí. Tuto mezeru mezi kůží a zemí přikreju starými hadry, ať jde kouř pěkně do kůže. Občas odkreju při spodní části hadry a vloženou rukou dovnitř kontroluju teplotu, zda není moc vysoká. Taky jsem polejval rozžhavené kameny vodou, ale to potom funguje jako v sauně, kůži jsem měl v horní části při uzení pěkně mokrou. Tzn. musel jsem po uzení kůži ještě dosušit Raději jsem toho později zanechal. Je pravda, že ty kameny se rozžhaví, a pak je třeba kontrolovat teplotu, aby se kůže ve spodní části neupekla. Když je kůže velká a dlouhá, je ve spodní části (blíže k ohni), více vyuzená než v horní. Řešením je tady kůži otočit (dole sešít a nahoře rozpárat), ale to jsem zatím nedělal.
Teď jsem udil kůže a jelikož jsem měl dřevo pouze suché, namočil jsem ho na 24 hod do vody. Nezdá se mi to jako příliš dobrý nápad. Domnívám se, že je lepší dřevo tak zpoloviny syrové.
Používal jsem smrk, ale byl příliš suchý a v jednom okamžiku mi spodní hadry chytly a s ní schořela i spodní část kůže. Takže úplně suché dřevo asi není dobré. Zkoušel jsem udit dubem, divokou višní, chystám se zkusit smrkové větve (je to podobné jako kořen) a zde doporučovanou olší. Přemýšlím ještě o bříze, máte s ní někdo zkušennosti, není příliš "kyselá" (dřevo je "kyselé"). Je to cítit zejména, když se třeba hobluje.
Docela zajímavý je nápad Toma, nasměrovat rouru do nějaké uzavřené místnosti - udírny.
Zajímají mne vaše další postřehy a komentáře. Děkuji

[Eagle-Eye]

Myslím, že udit vlhkým nebo dokonce mokrým dřevem není dobré. Spíše naopak. Voda se vypařuje a dostane se do kůže a může to udělat paseku, od spálení kůže, po ztvrdnutí. Viděl jsem takových případů dost.
Není vhodné ani syrové dřevo, nebo suché.

Ideální je trouchnivé-vysušené, nebo suchí kůra. Lepší je tvrdé dřevo než měkké, protože má vyšší teplotu a lépe účinkuje.

Teplota je důležitá, aby kouř "fungoval", nejlepší je horký, ale ne zas moc, ideálně abyste v něm udrželi ruku. Vlažný kouř je slabý a uzení s ním trvá moc dlouho.

Optimální je velmi hutný, jakoby "jedovatý" horký kouř, takový vyudí kůži rádově za pár minut.

Ideální na uzení je kůži sešít "do pytle", jak to dělá Siky, na spodní okraj je vhodné našít jakýsi "rukáv", prodloužení, aby se kůže ze spodu nepopálila. Našití je lepší, než tam pak jen skládat hadry. Osvědčila se např. stará jeans sukně ze second handu, která má přírozený konický tvar.

Někdy, když se mi kůži nechce sešívat, tak ji secvaknu kancelářskými svorkami, ale jdou použít i kolíky na prádlo. Sice není kůže tak kouřotěsná, ale často to stačí.

Osvědčily se mi stará kamna Petry, ve kterých udím. Kůži pak pověsím tak, že našité prodloužení zakryje horní část kamen. Horní plech je odstraněn, takže kouř jde přímo nahoru, do kůže. Kamna mají výhodu v tom, že lze dobře regulovat teplotu i topící materiál. To je v díře trochu problém.

Jinak Indiáni většinou udili asi v díře v zemi, nad kterou postavili konstrukci z klacíků a přes ně kůži přehodili. Pak s ní museli pohybovat, aby v místě klacíků nebyla bílá, nevyuzená místa. Další možnost bylo i uzení "v pyli". Na oboje mám někde hist. fotografie.

[Siky]

...to jsou dobré tipy, díky Eye.

Ideální je trouchnivé-vysušené, nebo suchí kůra. Lepší je tvrdé dřevo než měkké, protože má vyšší teplotu a lépe účinkuje.

Stejně mi to nějak nejde do hlavy, proč zrovna suché ztrouchnivělé.
Došel jsi prostě po čase experimentů k názoru, že s trouchnivělým dřevem vyuzená kůže vypadá nejlépe co do vzhledu a vlastností..?!

Pak ještě ta kůra. Někde jsem zaslechl, že kůra není vhodná např. k opýkání buřtů, že obsahuje prý cosi zdraví škodlivého. Ale předpokládám, že kůži nebudu jíst..

[Eagle-Eye]

Stejně mi to nějak nejde do hlavy, proč zrovna suché ztrouchnivělé.
Došel jsi prostě po čase experimentů k názoru, že s trouchnivělým dřevem vyuzená kůže vypadá nejlépe co do vzhledu a vlastností..?!

Dělají to tím téměř všichni braintanneři z USA a doporučují to ve všech braintannerských příručkách. Důvod je ten, že takové dřevo spíše doutná, než hoří. Suché dřevo má tendenci chytat plamen a mokré vylučuje do kůže vodu, jak jsem už psal.
Ale je třeba najít optimální troud. Neměl by to být úplně prach, ale ani ne suché dřevo, něco mezi tím. Prostě slušně nahnilé a trouchnivé dřevo, ale aby ještě jakžtakž drželo tvar. Pokud je to moc rozpadlé, tak to už taky moc nefunguje.

Jinak se vzhledem kůže to nemá co dělat. Odstín a dehtovatost záleží na použitém dřevu, délce uzení, teplotě kouře, atd. atd. Většinou platí, že kůže chytá stejný odstín, jako má dřevo, tedy např. borovice, smrk jdou do zlatova, ořech spíše do hněda, červené dřevo, jako např. švestka půjde do červena atd. Kdysi jsem udil i trávou a kůže byla zelená.

Obecně se dá říct, že je jedno, kdo co použije, výsledek je určen:

-množstvím a vydatností kouře
-jeho teplotou
-délkou uzení
-zpsobem aplikace

Takže zbývá nějak vymyslet, jak vytvořit hutný a horký čoud v dostatečném množství a jak jej dostat do kůže.

[wičaša hayčaša]

Prostě slušně nahnilé a trouchnivé dřevo, ale aby ještě jakžtakž drželo tvar. Pokud je to moc rozpadlé, tak to už taky moc nefunguje.

quote]Dobrej nápad určitě vyzkouším.A něco k těm udírnám:myslím si,že je zbytečně složité udit na jakýchsi trojnohách nějak sešitou kůži a ještě ji po čase otáčet Nejideálnější je samozřejmě udit kůže v tipi,ale dobrá,je nás málo,co máme tuto možnost.Pak si myslím,že dobré je udit v šeltru+nějaký hadry,a nebo si postavit "áčko"z plachet,tříjardovek apod.(výška tak po prsa a dole tak 2m).A můžete udit více kůží a rovnoměrně.A s tou vlhkostí z mokrého dřeva si poradíš tak,že prostě kůže zavěsíš výš nad ohniště.Většinou jsem udil mokřejším dřevem a nikdy mě kůže nezvlhly ani neztvrdly(kůže udím ve výšce cca1m-2m nad ohništěm).Samozřejmě počítám výšku od země po začátek kůže.

[Dva hlasy]

Myslím, že típí je na uzení nejlepší s ohledem na pracnost, kvalitu vyuzení ap. Když zrovna někde netábořím, řeším uzení tak, že si na zahradě postavím malé týpko cca. 3m na výšku, na jehož zakrytí používám jakoukoli plachtu, kterou omotám kolem kontrukce. Ta ani nemusí být příliš roztažená, prostě jen tak, aby to drželo stabilitu. Do toho se dají pohodlně pověsit tři kůže naráz. Ideální pokud potřebujete víc kůží se stejným odstínem.

[Sapazi]

My jsme udili v barelu- je to trochu chalupářský způsob, lze tak udit i maso ale tomu kdo chce udit doma a nemá moc prostoru se to hodí.
Vezme se plechový barel, bez dna a víka. Na veliký kůže můžou být dva barely nad sebou. do barelu přijde kouř asi tak dvoumetrovou trubkou , kterou mírně zahrabu do země- vykopanou hlínou pak utěsním okolo. Na druhým konci trubky pak postavím uplně promitivní pícku z pár cihel a jde se zatopit. Kůže jsou pověšený na prutech položených navrchu barelu, vršek překryju čímkoliv. výhodou je že kouř přijde ke kůži už vyhlazený a rozplyne se rovnoměrně ( podobný efekt jako dlouhá toubel dýmky) líp než nad ohněm kde je spodek kůže vždy černější a tak se nemusí tolikrát otáčet.
Další výhoda je že přikládám zvenku, nemusím lozit do čoudu

[tom]

http://reznik1.rajce.idnes.cz/nova_udirna/#album
taky sem musel, už něco vymyslet
a vejde tam asi tak 12 koží