Dobová autenticita
- Píta Ominí
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 373
- Registrován: pon úno 05, 2007 8:44 pm
- Bydliště: Přílepy (u Holešova)
- Kontaktovat uživatele:
To je nemožné. Je to stejné, jako se zákazem alkoholu na tábořeních. Nikdo nebude chodit a prohledávat týpí. Když se tak děje venku, i s tím mobilem, notebookem a tak, tak je to v kompetenci táborové policie, aby na to upozornila (ideální však je, když je "viník" soudný a dokáže to respektovat sám, aníž by zbytečně "provokoval" a musel mu někdo něco říkat, jako malým dětem). V tomhle jsme asi stejní, jako indiáni - každý si to stejně trochu udělá po svém.
LBH - Sedící Býk : Custer 1:0
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 87
- Registrován: úte zář 29, 2009 4:15 pm
no ja si (asi naivně) myslel že by to ti lidi pochopili a tak nejak by je nemusel nikdo kontrolovat.Píta Ominní(dříve Osn píše:To je nemožné. Je to stejné, jako se zákazem alkoholu na tábořeních. Nikdo nebude chodit a prohledávat týpí. Když se tak děje venku, i s tím mobilem, notebookem a tak, tak je to v kompetenci táborové policie, aby na to upozornila (ideální však je, když je "viník" soudný a dokáže to respektovat sám, aníž by zbytečně "provokoval" a musel mu někdo něco říkat, jako malým dětem). V tomhle jsme asi stejní, jako indiáni - každý si to stejně trochu udělá po svém.
"Den před večerem nechval, meč chval, až ho vyzkoušíš, děvče až se vdá, led až jej přejdeš a pivo až ho ochutnáš."
Tahlety vynálezy moderní doby jsou na akcích zakázané už dávno. Ale co máš v týpí schované ti nikdo zakazovat nemůže. Pokud tam ten krám leží celou dobu vypnutý, jen třeba proto aby ti ho nikdo neukradl z auta, tak v pohodě.Pokud si potřebuješ zavolat a uděláš to diskretně, nikdo se zlobit nebude. Ale dokážu si představit ten trapas když vstoupíš k někomu do týpí a vidíš tam skupinku vyšnořených válčníků skloněných nad displejem. V tu chvíli je je neomluví ani kdyby si tam prohlíželi nějaký hadr-ethno materiály.
Ale pozor, stejná přístup se vztahuje i na knihy, barevné, s fotkama... ikdyž jsou o indoších, podle mě na táboření nepatří.
výjimku bych udělil Aweho obchodu. Kdo potřebuje s někým probrat obrázek a jinde než na táboření ho neuvidí, at to udělá v neděli při balení
Ale pozor, stejná přístup se vztahuje i na knihy, barevné, s fotkama... ikdyž jsou o indoších, podle mě na táboření nepatří.
výjimku bych udělil Aweho obchodu. Kdo potřebuje s někým probrat obrázek a jinde než na táboření ho neuvidí, at to udělá v neděli při balení
Trochu z jiného soudku. Mám půl pitle pštrosího peří a zajmalo by mě zda pštrosí peří je stilové na indiány. Mám pocit že stilové není že pštrosi patří Africe
Naposledy upravil(a) Honza dne čtv pro 17, 2009 12:33 pm, celkem upraveno 1 x.
Děkuji Vám....
- Kopnuty_konem
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 62
- Registrován: čtv bře 15, 2007 1:45 pm
- Bydliště: Beskydy
Nic v zlom nechcem sa do tejto debaty velmi miesat, ale toto mi pripada dost divne, ak sa to ma chapat tak, ze obchodnik si moze rozlozit napr. aj 20 knih na deku v tabore a ostatni by si nemohli pozriet ani nejaky obrazok v lese za tipkom, lebo na tabor kniha proste nepatri.Sapazi píše:Ale pozor, stejná přístup se vztahuje i na knihy, barevné, s fotkama... ikdyž jsou o indoších, podle mě na táboření nepatří.
výjimku bych udělil Aweho obchodu. Kdo potřebuje s někým probrat obrázek a jinde než na táboření ho neuvidí, at to udělá v neděli při balení
Awe, já tvůj obchod beru úplně stejně jako vnímali Indoši obchodníka když přijel/připlul. Je to takový malý svátek, lidé se tam scházejí, debatují, mlsně očumují zboží a celkově je to moc fajn.A co to teprve bude za party až zjistí Vietnamci potencionální kupní sílu týden soustředěnou na jediné louce...
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
- Píta Ominí
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 373
- Registrován: pon úno 05, 2007 8:44 pm
- Bydliště: Přílepy (u Holešova)
- Kontaktovat uživatele:
Abych nezemřel nepochopen,Wiyaka píše: ale toto mi pripada dost divne, ak sa to ma chapat tak, ze obchodnik si moze rozlozit napr. aj 20 knih na deku v tabore a ostatni by si nemohli pozriet ani nejaky obrazok v lese za tipkom, lebo na tabor kniha proste nepatri.
nemám nic proti tomu když si někdo , jak píšeš, prohlídne obrázek v lese za tipim. Nikdy jsem to ale v praxi nezažil, zato hromadné kolování tiskovin a digitálních nosičů veřejně na louce je běžným nešvarem a to je to o co mi zde šlo.
A taky chápu že táboření je pro některé lidi jedinou příležitostí kde můžou prolistovat a případně zakoupit tematickou literaturu, proto nepovažuju Aweho zaskládanou deku za něco problematického- sám tam okukuju vždy.
Tak to som ta na zaciatku nespravne pochopil, takze sa s tvojim nazorom po tomto vysvetleni uplne stotoznujem. Hromadne kolovanie tlacovin po luke by asi vadilo aj mne. Citanie v tipi pripadne niekde pri potoku alebo vonkajsom ohnisku mimo taboroveho kruhu osobne pokladam za vhodne vyuzitie volneho casu a ani by ma nenapadlo to niekomu zakazovat. Aweho kniznemu "streetmarketu", cest a slava )))
- vlk
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 305
- Registrován: stř bře 28, 2007 11:41 am
- Bydliště: Slovensko/Prešov
ospravedlnujem sa za navrat ku staremu odkazu, ale konecne som sa dostal ku svojim poznamkam:vlk píše:toto je podla mna mytus!!!Eagle-Eye píše:...období do cca roku 1840, maximálně 1850. Tedy období, kdy se ještě nepoužívaly seed beads, ale pouze pony beads a quill.
seed-ky sa pouzivali ovela skor, ale samozrejme v mensom rozsahu.
Beadwork in the American West before 1850, Allen Chronister (The Book of Buckskinning, neviem ktory diel):
Koralky z Pawneejsky nalezisk z obdobia 1775 a 1810 zahrnaju pony koralky aj seed koralky v roznych farbach (Beads recovered from Pawnee sites dating between 1775 and 1810 contain pony beads and seed beads in variety of colors).
ako som pisal predtym, seed-ky boli na planach skor ako 1840-50, ale moda/preferencie boli ine.
ako sa v tomto clanku pise, cisto seed koralkovane, alebo dominantne seed koralkovane veci z obdobia pred 1850 su velmi vzacne, do zhruba polovice 19.storocia, ak boli seedky pouzite, tak to bolo vacsinou v pomere 80% pony a 20% seed, niekedy v polovici 19.stor sa tento pomer vymenil a neskor sa stavaju seed dominantne.
preto povazujem tvrdenie, ze sa do urciteho roku nepouzivali seed, ale LEN pony, za mytus. pouzivali sa takmer od rovnakeho data, ale seed neboli z urcitych dovodou take popularne ako pony...
aj tzv "cut" beads, pony alebo seed velkost, s jednou, alebo viacerymi zbrusenymi ploskami, podla vyssie uvedeneho clanku aj ked neboli nikdy skutocne bezne, tak sa vyskytuju aj v obchodnych zaznamoch, aj na zachovanych koralkovanych predmetoch uz z obdobia pred 1850.
cely tento velmi podareny clanok prelozil a doplnil o svoje poznamky a ukazky predmetov Maly kon od nas z Wigmunke Oyate, tak ak by mal niekto zaujem, skuste ho kontaktovat, alebo mi hodte PM a ja sa ho skusim opytat...
je ľahké byť odvážny z diaľky...
Vlk: no já jsem si vědom, že seed beads existovaly dávno před rokem 1850, například lesáci jimi vyšívali mnohem dříve, ovšem ve sbírkách pláňácké věci starší 1840-50, vyšité seed beads, nejsou.
Napsal jsem, že se na pláních v té době seed beads prakticky nepoužívaly, to ale neznamená, že neexistovaly.
Navíc když píšu "prakticky", tak tím myslím "ve většině případů", což znamená, že i kdyby se nějaký takový artefakt objevil, pořád je to zanedbatelné množství, tedy výjimka, která potvrzuje pravidlo.
Napsal jsem, že se na pláních v té době seed beads prakticky nepoužívaly, to ale neznamená, že neexistovaly.
Navíc když píšu "prakticky", tak tím myslím "ve většině případů", což znamená, že i kdyby se nějaký takový artefakt objevil, pořád je to zanedbatelné množství, tedy výjimka, která potvrzuje pravidlo.
Táboření v Německu je více druhů, které mají různou úroveň a zaměření, nicméně Week je asi nejmasovější. Atmosféra je jiná, než na českých tábořeních, i když česká táboření jsou z velké části inspirována těmi Německými.Píta Ouminí píše:
Možná se pletu, nikdy jsem na Weeku nebyl, znám to jen z obrázků, ale připadá mi to všechno trochu umělé, sterilní, jako by to všechno vytáhli jen jednou za rok - čisťounké bederky, haleny, šaty, nezakouřené vršky týpí, všechno příliš nové. Asi v tom moc netáboří, nebo jo? Když vidím fotky třeba z Rychtářova, tak to má své kouzlo, jako by se člověk trochu vrátil zpátky v čase (tedy po vizuální stránce ), ael tady mi to přijde jako z katalogu.
Rozdíly jsou poměrně dobře patrné i z fotek a v podstatě jsi to popsal přesně. V Německu je všechno "sterilnější", nnapř. se nesmí sbírat dřevo v lese a je třeba ho kupovat, nebo se vaří na vařičích. Louky nejsou zcela izolované od civilizačních atributů, jako jsou třeba dráty elektrického vedení, parkoviště a podobně. Parkoviště je hned vedle tábořiště, součástí tábora jsou řady suchých záchodů, umývárky, stánky obchodníků nebo třeba pojízdný obchod s potravinami.
Nemyslím si, že je potřeba to odsuzovat, jednak je V Německu jiné "podhoubí", oni prostě neznají tramping, navíc je něco zcela jiného, když táboří 100 lidí a něco jiného je 2000 lidí. Na druhou stranu je v Německu mnohem vyšší materiální úroveň, proti průměrnému Německému hobbystovi vypadá český jako jeho hodně chudý příbuzný.
Další věcí je odlišný přístup k celé věci. Němci se na celou věc dívají poměrně materialisticky a chápou to jako jisté předvádění více či méně autentických kostýmů.
Mysticismus či indiánství jako životní styl, jak je to chápáno a praktikováno v Čechách, je pro Němce neznámý. Takový ten stále opakovaný názor, že "není důležité, co máš na sobě, ale jak jsi indián uvnitř", což u nás zastává většina euroindiánů bude pro Němce nepochopitelný.
Už v předchozím příspěvku jsem se toho dotknul. Tento "moralistický" přístup je fenoménem pouze českých hobbystů, v zahraniční je z velké části neli zcela neznámý.Píta Ouminí píše: když by se k těm naprosto autenticky oháklým Euroindiánům válečníkům přidala i krom nejlepších oděvů i ty nejlepší vlastosti lidí toho konkrétního kmene, úcta k tradici, zvyklosti, starost o druhé, upředňostňování druhých před sebou
výrobky jsou pro mě jen mizivou, byť v jistém ohledu podstatnou a malebnou částí celé indiánské, v mém případě lakotské, kultury. A tím teď nemyslím, že k dokonalosti člověka "living history"chybí duchovno, ale i obecné zvyklosti a mravní hodnoty, které se v dané společnosti preferovaly.
Fakt, že se plete dohromady "reenactment" a "moralismus" považuji za nešťastný. Jakási morálka a dobová autenticita jsou dvě zcela rozličné věci a montovat je dohromady je cesta k dokonalému zmatku.
Indiáni jako rasa nemají s morálností a morálkou společného více, než kterákoliv jiná rasa. Procento morálně a mravně kvalitních lidí bylo a je mezi indiány přibližně stejné, jako v kterémkoliv jiném národě či rase. Spojovat indiány a jakoukoliv morálku je proto zcela zcestné a nesmyslné.
Domnívám se, že pochází z Vinetouovského, či Mayovského, idealiastického pojetí indiánů, které je ve skutečnosti zcela neopodstatněné.