pěstování tykví
- tom
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 348
- Registrován: stř úno 14, 2007 10:42 am
- Bydliště: Hůrka-Jeseník nad Odrou
- Kontaktovat uživatele:
pěstování tykví
má s tímto někdo skušenosti chtěl bych se do toho příští rok pustit,tak prosím poraďte mi Kdy vysévat ,kdy sadit ven ,jestli vyvazovat,nebo to nechat plazit po zemi,jestli hnojit,jak to sušit .a td
na každů sviňu sa někde vaří voda
Jestli myslíš Lagenarie, pěstuju letos třetí rok. Chce to dobře vyhnojenou půdu, slunné místo, hodně vody. Vysévat doma tak v půlce, koncem dubna do středních květináčů, případně doma přesadit do větších než půjdou ven. Když nemají dost světla a prostorný květináč, tak se zbytečně vyčápnou (málo listu, dlouhý stonek plazící se za světlem). Dát ven tak začátkem května, ale na noc chránit před přízemními mrazíky, nelépe do malého přízemního pařeníku. Přes noc se může nechat otevřít až po třech zmrzlých. Jsou náchylné na teplotu kolem nuly a hned odcházejí. To platí jak na jaře, tak i na podzim.
Letos jsem zaváhal a vyséval do květináčů až začátkem května, to už je skoro pozdě, ale taky se chytily.
Zakrátko během května a června až července se vytvoří bohatý objem listů, rozlézají se do okolí, takže je potřeba postavit tyče ze dřeva nebo železa a proplést drát nebo pevný provázek, ať se mají po čem plazit. Jsou schopny se plazit do velké výše, až několika metrů. Mám tak postaveno do dvou metrů, vloni se chytly jabloně a suše to hnali do koruny.
Během července se začnou vytvářet plody, pokud se položí na zem, je třeba je podložit, aby o hlínu nestrupatěly. Pozor na slimáky. Přibližně v půlce srpna začnu zaštipávat květy, které by už stejně do podzima nestačily dozrát, ať se žene síla do plodů.
Rostlina je náročná na vodu, v teplých letních měsících jsem dával denně přibližně 60 l vody pro rostliny na ploše dvou, dvou a půl metrů čtverečních. Voda je potřeba i mimo jiné na to, aby tykve dostaly objem.
Pokud je dobře vyhnojená půda, nemusí se v průběhu roku již toliko přihnojovat, ale rozhodně tím nic nezkazíš, pozor, ať se rostliny nespálí.
Každý rok doporučuji měnit místo, kde budou tykve růst.
Je důležité, jaký je rok, zda je teplý podzim, zda stihnou dozrát. Pokud nestihnou a je tykev měkká, později při sušení stejně shnije. Vloni jsem měl odpad 80%, přišly u nás brzo mrazíky, odešly listy a rostlina skončila.
Při sušení je důležité, aby tykve visely za stonek ve vzduchu a nikde se nedotýkaly, jinak na místě dotyku např., se zemí plesniví.
Suším na husto doma u kamen. Přibližně do vánoc schnou a změní barvu ze zelené, na hnědou. Pak je další zpracování, to je popsáno např. na Aweho stránkách.
Pokud si na něco dalšího vzpomenu, napíšu to.
Letos jsem zaváhal a vyséval do květináčů až začátkem května, to už je skoro pozdě, ale taky se chytily.
Zakrátko během května a června až července se vytvoří bohatý objem listů, rozlézají se do okolí, takže je potřeba postavit tyče ze dřeva nebo železa a proplést drát nebo pevný provázek, ať se mají po čem plazit. Jsou schopny se plazit do velké výše, až několika metrů. Mám tak postaveno do dvou metrů, vloni se chytly jabloně a suše to hnali do koruny.
Během července se začnou vytvářet plody, pokud se položí na zem, je třeba je podložit, aby o hlínu nestrupatěly. Pozor na slimáky. Přibližně v půlce srpna začnu zaštipávat květy, které by už stejně do podzima nestačily dozrát, ať se žene síla do plodů.
Rostlina je náročná na vodu, v teplých letních měsících jsem dával denně přibližně 60 l vody pro rostliny na ploše dvou, dvou a půl metrů čtverečních. Voda je potřeba i mimo jiné na to, aby tykve dostaly objem.
Pokud je dobře vyhnojená půda, nemusí se v průběhu roku již toliko přihnojovat, ale rozhodně tím nic nezkazíš, pozor, ať se rostliny nespálí.
Každý rok doporučuji měnit místo, kde budou tykve růst.
Je důležité, jaký je rok, zda je teplý podzim, zda stihnou dozrát. Pokud nestihnou a je tykev měkká, později při sušení stejně shnije. Vloni jsem měl odpad 80%, přišly u nás brzo mrazíky, odešly listy a rostlina skončila.
Při sušení je důležité, aby tykve visely za stonek ve vzduchu a nikde se nedotýkaly, jinak na místě dotyku např., se zemí plesniví.
Suším na husto doma u kamen. Přibližně do vánoc schnou a změní barvu ze zelené, na hnědou. Pak je další zpracování, to je popsáno např. na Aweho stránkách.
Pokud si na něco dalšího vzpomenu, napíšu to.
A bacha na okurkovou plisen. Me to chytlo od sousedky ktera na to pece a nechala mrtve okurky/cukety na zahonku a nijak to neresila. No a ja to taky neznam a nez jsem to postrikal tak jsem mel 3/4 kytek mrtvych. Uvidim jestli alespon ten zbytek stihne nejak rozume dozrat.
Pristi rok nebudou mit tolik primeho slunicka (prestehoval jsem se), ale vic dam na to aby se meli po cem pnout, na zemi se strati ve vysoke trave (ktera pak nejde kvuli tykvim kosit)
Pristi rok nebudou mit tolik primeho slunicka (prestehoval jsem se), ale vic dam na to aby se meli po cem pnout, na zemi se strati ve vysoke trave (ktera pak nejde kvuli tykvim kosit)
- Spící Medvěd
- Začínající přispěvatel
- Příspěvky: 42
- Registrován: pát bře 23, 2007 7:37 am
- Bydliště: Kladno
-
- Občasný přispěvatel
- Příspěvky: 72
- Registrován: ned dub 13, 2008 8:07 pm