komerční šamanismus

[Eagle-Eye]

Poslední dobou jsem si všimnul, že neuběhne týden, abych neměl v emailové schránce nějaké spamy ohledně různých, často komerčních šamanských obřadů, konzultací a podobně.

Buď je pořádají a jako šamani vystupují našinci, nebo našinci jen organizují a zvou si různé lidi, nejčastěji natives, aby byla celá věc atraktivnější a pro masy zajímavější.

Nemohu se ubránit pocitu, že celá věc má silný nádech módy a určité formy konzumu. Pro mnoho lidí je to něco nového, exotického, s příchutí tajemna a neznáma.

Myslím, že něco podobného je i etnoturismus. Mnozí běloši již neví, coby dělali roupama a tak křižují celý svět, aby ukojili svoji představu či potřebu domělé moudrosti či tajemna, zabalnou do obalu exotického mudrce, či indiána.

[Píta Ominí]

Na tom je určitě kus pravdy. Kdysi jsem slyšel názor, že je to tak, že si "koupím" zážitek, pozvu si sem indiána a koupím si jeho léty nabyté zkušenosti - proč bych tam jezdil, když si ho zaplatím tady a tedy za své peníze mám právo, aby mi něco předal, naučil.Tak to může u některých fungovat, ale jsou také lidé, kteří prostě nemají peníze na to jet do USA či Kanady a zažít to, tak jsou vděčni za každou možnost setkat se s Natives u nás.
Vždycky bude všude pro a proti. Máte indiána, který předává dobré učení, lidi ho milují, ale je taky dost lidí, co ho pomluví nebo ho nesnáší. Bohužel mnohdy z řad těch, co dotyčného nikdy neviděli. A taky funguje v tomto směru žárlivost přímo v rezervacích. Ale to je věčná písnička. To je vše, nechce se mi do toho moc zabřednout, aby mě lidi neukamenovali, ale bylo mi líto, že tu byl tvůj přízpěvek tak sám ))

[Sapazi]

Ti duchovní kteří opravdu mají co dát , většinou nikam nejezdní a nikomu nic nenabízí. Sedí si doma v chatrči a když příjde bílá huba, napřed ho párkrát vyženou a když se zdá že o to opravdu stojí tak mu něco i řeknou.
Od komerčního rychlokvašky šamana se nejspíš poučí leda tak komerční rychlokvaška esoterik

[hanes]

Sapo,
to vypadá,že už jsi těch "chatrčáků" pár navštívil.....

[Píta Ominí]

Ti duchovní kteří opravdu mají co dát , většinou nikam nejezdní a nikomu nic nenabízí.

Právě - VĚTŠINOU. Ale jsou také vyjímky a nemůžem prostě házet všechny do jednoho pytle. Budu konkrétní - černonožský medicinman, co tady občas dělá potní chýši, Pablo Russell, si to nevybral. Před dvaceti lety měl vizi, kdy mu bizon, který ho naučil některým věcem a předal mu svou sílu k pomoci lidem, řekl, že má jet do Evropy, každé evropské země a říci tam lidem, co budou chtít naslouchat, co ho bizon naučil, jak může cesta bizona pomoci lidem v dnešním světě atd. (velmi zjednodušeně řečeno). Myslet si o tom můžete co chcete, ale pro Pabla to bylo velmi těžké (a je stále), opustit známé prostředí rezervace a jezdit do Evropy a tady se protloukat (kromě léta, kdy dělají velké obřady v rezervaci, Tance slunce a pod.) A taky vím, jak je vždycky smutný a zdrcený, když se dočte nebo dozví něco podobného - tak trochu nefér kritiku na jeho osobu. Mnohokrát už toho chtěl nechat, vykašlat se tady na Evropany a odjet domů, ale je to tradiční indián věřící v jejich duchovní kulturu, takže si neroufne jít proti své vizi. Znám i dva Evropany, každého z jiné země, kteří byli tanečníky slunce u Lakotů, a po zkončení svého závazku se dali k Černonožcům, kde znovu tancovali Tanec slunce, tomu jednomu je dnes šedesát let, začínal u Lakoty Archie Lame Deera, kde byl tanečníkem slunce přes deset let, a pak poznal Pabla a dal se na černonožskou cestu, kde byl zase dlouhá léta tanečníkem slunce. Oba teď stráží dýmky jak černonožským, tak lakotským způsobem. A to nebyl rozmar, že by se u Lakotů "nudili" a chtěli zas zažít něco nového. Ale prostě je oslovilo, co Pablo dělá. Stejně tomu bylo (a je) i u mě. Od Lakotů jsem pozvolna přešel k černonožské tradici a jsem rád za to, že se mám stále od koho co učit. Někdy mám pocit, že my Češi (a možná Evropani celkově) umíme jen kritizovat a přesně víme, co je pro druhého nejlepší a jak by měl žít a co dělat. Byl jsem taky takový - velmi skeptický proti indiánským medicinmanům, co jezdí do Evropy, ale jednou jsem si řekl, napřed ho poznej, než o něm budeš mít názor, nebo než budeš kritizovat, co dělá. A od té doby mi tento člověk změnil život a mnohému mě naučil. Je to velmi laskavý člověk a třeba v tomto případě si zrovna nezaslouží být hozen do stejného pytle s medicinmany, které v rezervaci nikdo až tak nezná, ale u nás vystupují jako velcí duchovní (zvlášť, když vím, jak je to pro něj těžké). Je prostě důležité rozlišovat. A pak taky - poznat a pak si vytvořit názor.
Tak to byl je n takový příklad - jeden konkrétní
Ale fakt je, že u bělochů je velký hlad po čemkoliv "duchovním", co mohou poskytnout přírodní národy. Taky jsem slyšel historky, jak si za strážcem Dýmky telete, Arvolem Looking Horsem, jezduili lidé posvětit obraz s bílým bizonam a pod. O své duchovní kořeny jsme přišli a tak lidé hledají, kde se dá, někdy však dost nešťastně.

[Eagle-Eye]

A co třeba křesťanství? Vždyť to je ohromný duchovní základ. Nebo není?

Spousta lidí ho dnes odsuzuje kvůli určitým činům církve v minulosti, například inkvizici, násilné christianizaci, dneska třeba pedofilii a podobně.

Jistě, je zde celá škála negativních jevů, ale kde tyto jevy nejsou? Podobné věci bychom našli pravděpodobně u každého náboženského systému.

Včetně animismu přírodních národů. Velká část animistického pojetí světa, konkrétně třeba u indiánů, se motala kolem válčené medicíny, například, tedy využití magie k získání osobních kvalit, díky kterým mohu lépe přemoci, zabít či zmrzačit nepřítele. Velká část animismu spočívá v okultismu, tedy snaze získat pomocí magie nějaké "výhody" na úkor ostatních. Dá se to také nazvat černou magií.

Tím nechcí říct, že odsuzuji animismus, rozhodně ne, chci jenom říct, že každý náboženský systém má své světlé i stinné stránky, nelze říci, že jeden je lepší než jiný.

Mít za heslo "všichni jsme příbuzní" a současně být rozpínavým národem, který masakruje své nepřátele a jejich údy používá jako trofeje je stejné, jako mít na prvním místě "lásku k bližnímu" a přitom organizovat křižácké výpravy a upalovat lidi na hranici.

[Píta Ominí]

A pak je je štěotázka, co je komerce. Nedávno jsme totiž s přáteli nedávno řešili, že bychom chtěli, aby k nám mohli přijet na návštěvu dva lidé z kmene Černonožců a pobýt u nás nějaký čas, protož oni sami by si to mocpřáli. Ale já nemámna to, abych mohl zaplatit další dvě letenky, takže jsme zvažovali, že by se zas v Praze musely udělat dvě potní chýše, do každé po 20 lidech, takže celkem 40, a každý by za to musel zaplatit 1000,-. Dřív se mi zdálo hrozné, když si někdo za potní chýši zaúčtuje 1000,- na osobu, ale teď vím, proč. Z těch 40 lidí to bude 40 tisíc a z toho se zaplatí letenky. Je tohle komerční nebo ne? Kolik platíme za dokrory nebo jiné věci? Hard etno korálky a pod. Samozřejmě by na těch chýškách bylo i dost známých, co sena to budem skládat. Je mylné myslet si, že indiáni za své obřady nikdy neplatili. Platili vždycky. Dekami, koňmi, masematd. - prostě tak, aby byl medicinman k dispozici lidem a tím pádem byl zaopatřen, když nemá čas jít pravidelně na lov. Takže je to víceméně totéž. Ty pro mě něco uděláš, já ti za to něco dám - dekama a koňma letenku nezaplatíš, tak ti dám peníze.

[Eagle-Eye]

No, vpodstatě souhlasím. Nemám nic, proti komerci obecně, ani proti "komerčnímu" šamanismu, nebo obřadech za peníze.

Jenom jsem chtěl upozornit na ten trend, nemyslel jsem tím, že je na tom něco "špatného". Ono "dobře" a "špatně" je vždy relativní a téměř vždy jde o subjektivní soudy.

Píta Ominí tu správně napsal, že je třeba se dívat i na ekonomickou stránku věci. Holt ekonomika se nedá ošidit a často zvítězí i nad velikým idealismem.

Že se dříve mezi indiány platilo za kdeco, včetně obřadů, je známá věc.

O to více se podivuji občasnému idealismu některých hobbystů, který je často odtržen od reality. Jen tak namátkou, jak je například špatné obchodovat s orlímy pery, nebo indiánskou kulturou obecně. Je to trochu paradoxní v situaci, kdy indiáni sami zabíjeli orly, jejichž pera se pak prodávala, jako jakákoliv jiná komodita. Stejné to bylo a je třeba u dýmek, nebo obřadů, dneska jako před x lety.

[Píta Ominí]

Mít za heslo "všichni jsme příbuzní" a současně být rozpínavým národem, který masakruje své nepřátele a jejich údy používá jako trofeje je stejné, jako mít na prvním místě "lásku k bližnímu" a přitom organizovat křižácké výpravy a upalovat lidi na hranici.

Akorát že skuteční medicinmani, léčitelé, většinou nebývali válečníky, protože zabít člověka znamená mít na rukou krev. Takže by se teoreticky dalo říci, že tím "Mitakuye oaysin - Všichni mí příbuzní" nejspíš i žili

O to více se podivuji občasnému idealismu některých hobbystů, který je často odtržen od reality. Jen tak namátkou, jak je například špatné obchodovat s orlímy pery, nebo indiánskou kulturou obecně. Je to trochu paradoxní v situaci, kdy indiáni sami zabíjeli orly, jejichž pera se pak prodávala, jako jakákoliv jiná komodita. Stejné to bylo a je třeba u dýmek, nebo obřadů, dneska jako před x lety.

To je pravda. Přiznám se, bez mučení, že jsem byl taky takový - neprodávat orlí pera a pod., ale člověk pak skutečně zjistí, že to dělali i indiáni a že duchovní podstate té věci pak záleží na způsobu zacházení s ní a pod. A taky jsem byl v pubertě zásadně proti tomu, aby se za obřad platilo, ale když jepak potřeba nahradit náklady, tak to jinak nejde. Taky jsem byl idealistou, no v něčem asi ještě trochu jsem

[Eagle-Eye]

Ještě bych se vrátil k té ekonomické otázce. Napadlo mě, že má tato otázka větší vliv, než jsme schopni připustit.

Neříkám, zda je to dobře, či špatně, ale je to tak. Nepopírám, že tohle fórum může fungovat částečně i díky tomu, že se tímhle oborem živím.

Tím pádem můžu sedět doma za počítačem a řešit různé věci. Protože na to mám čas a třeba i energii.

Kdybych chodil do práce, kde bych musel strávit 10 hodin dřiny denně, přišel bych domů utahaný a neměl bych na nic čas ani chuť.

Tak to prostě je, kdo se tím živí, ten tomu může obětovat tu energii a čas. Proto, když někdo dělá hobby jako hobby, tak má většinou jenom základní výbavu, protože prostě třeba nemá tolik peněz, ale ani času a energie na výrobu věcí, studium a podobně.

Práce vyčerpává a dnes je to čímdál horší. Tedy pokud člověk není nezaměstnaný.

Holt hobby a obživa jsou dvě různé věci a znamenají i různý přístup a různé možnosti. To je holá realita.

[Wiyaka]

Tak to prostě je, kdo se tím živí, ten tomu může obětovat tu energii a čas. Proto, když někdo dělá hobby jako hobby, tak má většinou jenom základní výbavu, protože prostě třeba nemá tolik peněz, ale ani času a energie na výrobu věcí, studium a podobně.

S tým by som si dovolil nesúhlasiť, je to veľmi individuálne a závisí to na prioritách jednotlivca. U nás sa týmto hobby neživí nikto a je v mojom okolí kopec ľudí, ktorí vlastnia ďaleko viac než základnú výbavu a štúdiu a výrobe vecí venujú toľko času, že ich úroveň vedomostí a vybavenia je podľa mňa vysoká. Samozrejme to nie je otázka jedného, dvoch rokov ale oveľa dlhšieho času.

[Námomóhtóhta]

Myslel to obráceně. Ten kdo neprodává, tak má. Kdo dělá zakázky ten nemá.

[Wiyaka]

Myslel to obráceně. Ten kdo neprodává, tak má. Kdo dělá zakázky ten nemá.

Neviem ako to je myslené, no podľa toho, čo je napísané : "Proto, když někdo dělá hobby jako hobby, tak má většinou jenom základní výbavu..." sa mi vôbec nezdá, že by som to pochopil naopak

[Námomóhtóhta]

http://www.novinky.cz/zahranicni/amerik ... l?ref=boxE

[II]

o tom jsme psali článek do PSVK... ale už je to dlouho...