Prkna na nosítka

[Eagle-Eye]

Zaímalo by mě, co si myslíte o prknech, která se používala jako základ na dětská nosítka. Konkrétně na pláních taková používaly Vrány, pak kmeny Plató, ve starší době Súové a možná se používaly i v lesích.

Jde mi o to, že jde o desky silné cca 1cm a to ve větších plochách, na šířku i více než 30cm. Všimnul jsem si na originálech, že nejsou z jednoho kusu, ale jsou sklížené z tenčích latí, podobně jako se dnes prodávají desky třeba v Bauhausu.

Zajímalo by mě, jak se k tomu ti indiáni tehdy dostali. Jednak se podivuju nad tím, že technologie klížení desek se vyskytovala již v 19.století a pak jestli si to nechávali indoši vyrábět na zakázku v nějaké stolárně. Moc bych se tomu nedivil.

[tom]

a co třeba z ukořistěných beden z konzervami a nebo z povozů(taky ukořistěných)

[Savage]

CO jsem viděl já, tak to bylo normálka nehoblované prkno které mohlo pocházet z čehokoli.

[Sapazi]

Technologie klížení už tehdy existovala, ale nemyslím že by se spárovka používala na spotřební materiál, jako jsou třeba bedny na zásoby.
Tam spíše byly prkna spojovány podobně jako dnešní palubky, v obou prknech je drážka a mezi to se strká tenounká lišta. Ve fajnovějším truhlářství (nábytek, dveře)měla tato lišta průřez motýlka, takže to drží i i bez svlaků nebo lepidla- ale zase, na taková prkna jaká se mohly vyskytnout v divočině se to nejspíš nepoužívalo

[Eagle-Eye]

a co třeba z ukořistěných beden z konzervami a nebo z povozů(taky ukořistěných)

To spíš těžko. Obodbí rabování a bojůvek je na pláních doba cca 2.polovina 19.století, a to ještě u některých kmenů, ako Súové a Šajeni například. A ti dělali v této době nosítka jiná, ne z plochých desek.

Súové používali deskový typ nosítek v 1.polovině 19.století a mám za to, že tento typ nosítek pochází z lesů, kde byl asi běžný, podle toho, co jsem viděl na AMNH.

U lesáků ale pochybuju, že by si nechávali dělal desky v bělošské truhlárně, když žili v lese. Asi si to uměli opracovat sami.

Možná, že i Vrány a kmeny Plató si ty desky dělali sami, stačilo najít suchý, tlustý strom, hrubý tvar si vytesat sekerkou a pak vyhladit pískovcem, třeba.

[Eagle-Eye]

Tady, Plateau nosítka, British Museum. Všimněte si té desky. Vypadá to jako do hladka ohoblované prkno, zklížené z několika prkýnek.

[Witko]

NO, mě to úplně nepřijde. je ještě možnost, že prostě vzali nějaký prkno co našli. 1cm prkno je často jako záda nebo výplň dvířek na starých skříních. Ty jsou často klížené a poznat je to jen zblízka.

[Sapazi]

Pochybuju že by se někdo tesal růčo s prkýnkem, když jich bylo dost. Většina zboží od obchodníků se vozila v bednách ale prázdné zpátky to obchodník netahal.

[Spící Medvěd]

Co se týče desek a jejich výroby, pokud někdo viděl dokument o výrobě březové kanoe původními technologiemi, viděl, že deska se dá bez problémů štípnout z cedru sekyrou nebo nožem. Tak že v tom zas takový problém nevidím.

[Námomóhtóhta]

viděl, že deska se dá bez problémů štípnout z cedru sekyrou nebo nožem.

A to jako, že to jezdili štípat do Libanonu?
tedy přirozeně roste ještě v pohoří Taurus a Antitaurus v Malé Asii, ale jinde ne. Jo ještě existuje cedr atlaský z Afriky, ale žádná Amerika...

[hanes]

Nevím jak daleko sahají mé botanické a překladatelské znalosti,ale pokud je cedr anglicky cedar,tak ten tam roste opravdu téměř všude.....myslím v Severní Americe samozřejmě...

[Eagle-Eye]

Námomóhtóhta chtěl jenom říct, že cedar není v tomto případě cedr. Tedy podle slovníků ano, ale jde o stejně nesprávný překlad, jako například že porupine je dikobraz, elk tooth je losí zub nebo prairie dog je prérijní pes.

Většinou je pod pojmem cedar myšlen jalovec nebo cypřišek. Žádný cedr v Americe přirozeně neroste.

[Námomóhtóhta]

pokud je cedr anglicky cedar,

Anglicky ano, americky ne.

Většinou je pod pojmem cedar myšlen jalovec nebo cypřišek.

Obecně jde o cypřišovité, tedy i zeravy.

Ze Smíchových překladatelských rad:
cedar v oblasti Velkých planin jalovec (Juniperus sp.)

cedar, common jalovec obecný (Juniperus communis)

cedar, eastern red jalovec viržinský (Juniperus virgi­niana)

cedar, red jalovec západní, j. skalní, j. viržinský; jalo­věc obecně; také zerav

cedar, Rocky Mountain red jalovec skalní (Juniperus scopulorum)

[yunb ye nah]

klizeni desek se pouzivalo uz v renesanci

V jedne knize o vyrobe drevenych kanoji se uvadi ze nejidealnejsi drevo jest cedr a vyskytuje se v libanonu a severni americe - coz ale muze byt ovsem zamena jmen jak bylo uvedeno vyse / tyto dreviny ovsem mohou mit shodne vlastnosti/

nicmene minimalne v lesich a na severozapadnim pobrezi pouzivali ke stipani prave cedr/cedar hlavne bily - prave pro jeho snadnou stipatelnost rozmery /lze stipnout desticku,desku,fosnu,opravdu velkych rozmeru viz.domy na sev. pobrezi - u nas je nejstipatelnejsi drevina jasan lec stejne jen omezene delky a tloustky,a to kvuli toceni vlaken

ohledne nositek,ciste muj nazor je ze pokud sou z vice kusu desek a sou klizene,tak tuto sparovku rozhodne vyrobil beloch -- nedokazu si predstavit sklizeni bez stahovaku/poku ktere indosi nemeli, robit drazku a vsazovat perko to je dost slozite - belosi pouzivali drazkovaci hoblik,motylek se v evrope pouzival ciste na vrata a dvere,kde casem nevadila mala spara

dobry priklad je tobogan pouzivany hojne kmeny cree ojibwa atd...dve stipane desky pres svlak stahle reminky......pokud tedy sou nositka z obdobi casteho styku s evropany mohou pochazet z casti beden,vozu atd.
pokud vsak budou ze stare doby 16.17 stol,sazim na to ze budou z jednoho kusu a kdyz ne tak budou reseny podobne jako tobogan