Tak abychom se tu nebavili jen o tom co kdo kde slyšel a co vymyslel:
Projel jsem dvě knihy s piktogramy. Piktogramy pokládám v tomto případě za nejvíc vypovídající. Obvykle jsou zachyceny všechny detaily a to včetně třmenů, typu sedla i činnosti co se s nimi dělá.
První kterou jsem vybral jsou piktogramy Vyjícího vlka. Jedná se o jednoho z Fort Marionských vězňů a současně relativně vysoko postaveného člena šajenské válečnické společnosti Lukových tětiv. Na svých kresbách zachycoval nejenom boje a lovy, ale i táborové scény. Celkem jsem projel 20 kreseb na kterých jsou zachyceni jezdci.
Dečky (předpokládám že takto byly zaznamenávány i polštářková sedla) má celkem 44 koní (velmi často je i detailně vidět způsob uchycení) z toho 13 při lovu, 20 v bitevních scénách a 11 je z táborových scén. Bělošské sedlo je zaznamenané jen na jednom koni a to v bitevní scéně, Evidentně bez sedla je 26 koní z toho 16 při lovu, 9 ve válce a pouze 1 z táborového života (ovšem jinak se španělskou uzdečkou a ověšený pery). No a nakonec vysoká sedla: ty jsou zaznamenána pouze na 6 koních. Z toho 1 je z tábora, 1 z války(!) a 4 z lovu (tady je ale zapotřebí zdůraznit, že na dvou z nich loví ženy!).
Nejčastější je tedy výskyt deček (polštářkových sedel) při válčení, zatímco pro lov převažuje jízda bez sedel. I když se musí vzít v úvahu i to že kresby velmi často zachycují samotného Vyjícího vlka, který jezdil evidentně na dečce.
Druhou knihu kterou jsem vybral je záznamník "Dog Soldiers". Zde jsem narazil na celkem 92 kreseb s jezdci. Celý záznamník je věnovaný téměř jenom válečným událostem, proto z něho nelze vysledovat ani lovecké scény ani scény s táborovým životem.
S "dečkou" je nakresleno 42 koní oproti tomu bez ničeho je 79koní. Tedy zhruba jednou tak velký počet. Vysoké sedlo se vyskytuje celkem 2x. Jednou je jezdcem žena (zabíjená válečníkem) a pouze jednou jde o jezdce válečníka. Zajímavý je také výskyt bělošských sedel. Celkem jich je zaznamenáno 41 ovšem na 36 z nich jedou běloši. U indiánů není ve dvou případech zcela zřetelné zda jde o bělošská nebo vysoká sedla. 3 indiáni mají zcela jasně bělošská sedla zakreslená i s třmeny (tím úžasně vystihují jak to asi bylo obvyklé s třmeny jezdit) a ještě je zapotřebí zmínit že z těch tří je jeden celý ustrojený v uniformě - tedy ve válečné kořisti (včetně koně). Kromě toho jsou dva koně ještě nakreslení sice bez sedel ale s třmeny!
Zvlášť bych ještě zmínil dvě kresby: jedna je válečná - bitva Šajenů s Absaroky kdy většina Šajenů je opěšelých pouze 2 z nich jsou na koních oproti 11 vraním jezdcům. Na této kresbě je celkem 9 koní s dečkou a 3 bez ničeho.
Druhou je jedna z mála loveckých scén: z 15 jezdců je 14 bez sedla, 1 s dečkou.
Osobně mi z toho všeho plyne, že válčit či lovit ve vysokém sedle je rozhodně výjimka. I proto jsem si dovolil tvrdit, že tato sedla byla vyhražena hlavně ženám - k něčemu asi ty smyky uvazovat museli
Podíl použití třmenů na polštářkových sedlech z piktogramů jednoznačně určit nelze. Do tohoto tématu lze přispět tvrzením, že když se muži vypravovali na krádeže koní, chodili obvykle pěšky a sebou si brávali právě polštářková sedla. Aby je ale mohli lehce nést vybrali z nich výplň a to co jim zbylo lehce smotali. Při objevení nepřátelského tábora pak v rámci příprav sedlo znovu vycpali travou a mohli lehce použít. Předpokládám, že pokud chtěli mít zavazadlo co nejlehší a nejmenší nebrali s sebou ani třmeny...