Bizoní lebka

[Eagle-Eye]

Chtěl jsem se zeptat povolaných co to bylo za trávy, kterými se vystlávala bizoní lebka a jaký byl toho účel.
Předpokládám, že taková lebka sloužila výhradně k obřadům.

U někoho jsem viděl bizoní lebku vystavenou v západní části týpí, ale přijde mi, že to není ani dobové ani praktické.

Nedovedu si představit, že by někdo zabíral v bizoních dobách malé místo v týpí takovou velkou věcí jako bizoní lebka.

Předpokládám, že malované bizoní lebky se po obřadu ponechaly na tábořišti a že se na další obřad namalovaly a vycpaly nové. Nedovedu si představit, že by ty lebky někdo vláčel na travois s sebou, když se jich všude válelo až až.

[Píta Ominí]

Bizoní lebka se vycpávala pelyňkem (artemisia ludoviciana) nebo sladkou trávou (hierochloe odorata) - symbolicky to znázorňuje potravu bizona, a když mají bizoni dostatek potravy, mají dostatek potravy (bizonů) i Indiáni Ale také je to ochrana před vším negativním, pelyněk se takto používá i na jiných obřadních věcech (např. přivázán na sekyrách, kterými se kácí strom na Tanec slunce), Indiáni velmi dbají na to, aby tyto předměty byly během roku a zejména při obřadech chráněny, proto se i během obřadu furt dokola několikrát za den okuřují. Čím více takovýchto opatření je, tím je menší šance, aby se něco negativního dostalo dovnitř. Je to i ochrana síly, která v lebce dřímá, určitý duch zůstává v kostech i po smrti.
Co se týká lebek používaných jako oltář - je to vidět třeba na známé fotce od Curtise, kde Lakotové dělají obřad Hunka. Nedokážu říct, jestli ji používli v týpí i běžně, nebo jen při větších obřadech. Dnes se bizoní lebka jako oltář používá před potní chýší a během Tance slunce, někdy je to tak, že u hliněného oltáře před potní chýší, je klasický dřevěný "sušáček" ze střemchy, o kterou jsou v přesně daném pořadí opřené dýmky jejich strážců a na hliněném oltáři je položena bizoní lebka o kterou někdy bývají opřeny výhradně dýmky lídrů (tak je tomu u Černonožců Kainai)
Jinak si taky myslím, že v bizoních dobách s sebou lebky netahaly, ale vždy si na obřad, jako např. Tanec slunce, opatřili nové. Dnes je samozřejmě uchovávají používají každý rok znovu. Je jich potřeba dost, zvláště, když je někteří tanečníci tahají na propíchlých zádech, a tak by pro ně bylo příliš drahé opatřovat stále nové (na zádech se může táhnout až 16 lebek naráz).
Tolik, co vím, ale mohu se na to ještě poptat, za týden budu s lidmi, co o tom vědí mnohem víc.

[Námomóhtóhta]

To co jsi viděl asi na AMNH je vycpaná a pomalovaná šajenská lebka z obřadu slunečního tance. Vycpaná je sítinou - kterým konkrétním druhem z hlavy nevím, ale není to problém dohledat.
Na tyto obřady se také používaly lebky dávno vyhynulých druhů bizonů - důvodem byla jejich větší velikost a to že tím pádem představovaly lebky "náčelníků bizoního druhu".
V týpí lebku také používám a s místem rozhodně nemám problém. Viděl jsem ji i u mého přítele Hoóhtsetamėstse, nebo Homa´e a také nemají problém s místem.
Lebky se k obřadům používaly určitě jen jednou a na další obřad se museli noví ručitelé postarat o veškeré náležitosti - tedy i obstarat vhodné lebky.
Zda se používaly v rodinných oltářích některého etnika, těžko říci. Tedy u těch kočovných. Catlin je tuším zachytil v interiérech poříčních hliněných domů.
U kočovníků bych to viděl asi jen součást konkrétní duchovní zkušenosti - např jako oltář v malovaném týpí spojeném s bizony atd. Určitě to ale asi nebude pravidlo každého týpí.

[Námomóhtóhta]

Ve výše zmiňované lebce z obřadu slunečního tance jde o ostřice, buď ostřici nebraskou, nebo ostřici kavylovitou (Carex nebrascensis / stipata). V současné databázi AMNH jsem jí už nenašel, tak jí tedy připojuji ze svého archívu.

Píta zmiňoval, že pelyňkem nebo tomkovicí vycpaná lebka symbolicky představuje bizoní potravu. U toho pelyňku bych vyjádřil jistou zdrženlivost a pochyby. Pokud vím, tak pelyněk bizoní nekonzumují. Je příliš hořký. Indiáni si takových drobností všímali. Netuším samozřejmě o tradici kterého etnika má jít (zda lakotskou či černonožskou ), ale myslím si, že pokud bude takto vycpaná lebka, nepůjde o znázornění bizoní potravy.

Naopak u výše zmíněných ostřic je toto v případě Šajenů potvrzeno u Grinnela. Powell jí pak popisuje jako symbol vegetace matky země a její používání souvisí s modlitbou za hojnost rostlin, stromů, a trav a aby uspokojovaly potřeby lidí a zvířat. Tento druhý obecnější význam by IMHO mohl splňovat i ten pelyňěk.

[Eagle-Eye]

Díky vám všem za cenné info.

[OyunkeThanka]

V současné databázi AMNH jsem jí už nenašel, tak jí tedy připojuji ze svého archívu.

Stále tam je, ale nic podrobnějšího nepíšou.
Plant fiber - ti asi moc nepomůže
http://anthro.amnh.org/anthropology/dat ... 206061%20A

Na AMNH je ještě další lebka. Ta je podle mého názoru vycpaná pelyňkem.
http://anthro.amnh.org/anthropology/dat ... %2F%200032

[Námomóhtóhta]

Stále tam je, ale nic podrobnějšího nepíšou.

Tak to jen neumím hledat. Dík za odkaz.
On se o ní zmiňuje Grinnel, od kterého jí muzeum má. Zajímavá informace je o tom, že při nacpávání této konkrétní lebky měli té správné ostřice málo, tak použili ještě nějakou jinou sítinu, z té udělali "základ" a z ostřice pak udělali jen vrchní viditelnou vrstvu.

Na AMNH je ještě další lebka. Ta je podle mého názoru vycpaná pelyňkem.

Vypadá to tak.

Podobně pomalovaná lebka je i v Hamburku, ale je bez vycpání.

[Píta Ominí]

....popisuje jako symbol vegetace matky země a její používání souvisí s modlitbou za hojnost rostlin, stromů, a trav a aby uspokojovaly potřeby lidí a zvířat.

Tak nějak jsem to myslel, je pravda, že pelyněk bizon nejí, spíš jsem to bral jako trávu obecně, v tomto případě zastoupenou pelyněkem, ale ten tvůj popis je přesný. Jinak doplním, co jsme se teď o tom dověděl od povolanějších, jak jsem sliboval. Černonožci vyplňují pelyňkem či tomkovicíoční důlky a nozdry bizona, čímž symbolicky nahrazují jeho někdejší "orgány" - tj. litují, že ho zabili a když pak používají jeho lebku při obřadu, tak symbolicky opět obnovují jeho oči atd. tím, že je vycpávají. Pokud má lebka i díru po kulce, vycpává se i ona. Do úst (bylo mi řečeno do úst, ale lebka bizona už čelist nemá, takže jde spíš o nozdry) se dává zvláštní směs tabáku, sladké trávy a celé se to pak docpe, zacpe, pelyňkem. Je to pro dobré síly a ducha bizona, kterého při obřadu volají, používají.
U Lakotů - když se bizoní lebce nasadili rohy, přivolal se tím duch toho konkrétního bizona, jinak byla lebka "mrtvá". Tak toliko k doplnění.