Uskladnění dřeva

Týpí, polozemnice, wigwamy, longhousy,... stavba, táboření, tipy, zkušenosti, ...
Odpovědět
Uživatelský avatar
krouziciorel
Začínající přispěvatel
Začínající přispěvatel
Příspěvky: 12
Registrován: stř led 30, 2013 10:09 am
Bydliště: Provodín
Kontaktovat uživatele:

Uskladnění dřeva

Příspěvek od krouziciorel »

Ahoj, všem.

Měl bych malý dotaz ohledně celoročního uskladnění dřeva u indiánů žijících na pláních. Studoval jsem dostupné prameny i fotografie, ale nikdy neviděl stavbu alespoň trochu připomínající dřevník. Vím, jaká fuška je v zimě při mínus dvaceti nebo naopak při oblevě roztopit a pak udržet oheň, proto by mě zajímalo, jak tuto situaci řešili prérijní indiáni - v zimě se toho suchého moc nasbírat nedá a pokud v týpí topím nonstop, spotřeba bude obrovská. A prostor týpí na dřevo určitě nestačí, ledaže by jich pár bylo používáno právě na uskladnění paliva. Hlavně pokud dřeva v okolí moc nebylo, pak bych to viděl mimo jiné na pálení sušeného bizoního trusu jako u jaků v Mongolsku :)

Předem moc díky za jakékoli info.
Uživatelský avatar
Savage
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 465
Registrován: ned úno 04, 2007 2:58 pm

Příspěvek od Savage »

Žádně dřevníky, holky prostě každý den šly do lesa a něco přitáhly. Pokud to bylo moc velké a muž měl čas a náladu, pomohl jim. Druhou věcí je to, že místo zimního tábora se každý rok měnilo a tak to holky neměly daleko pro dřevo. Víceméně bylo všude kolem a jelikož tábořící skupina nebyla moc velká (rodina) dalo se to přežít. Ale vlastně se to dalo i ve velké skupině, protože třeba Hidatsa bydleli v zimě všichni spolu u řeky a dřevo místních topolů a vrb jim taky vystačilo.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
hanes
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 94
Registrován: úte bře 18, 2008 5:31 pm

Příspěvek od hanes »

...no a hlavně si myslím,že netopili v týpích nebo polozemnicích toliko jako my na našich zimních tábořeních,takže rozhodně neřešili nějakou zásobu dřeva čítající desítky kubíků....:-)
...otužilí kluci i holky...že Savage?! :-)....hlavně tedy Siouxi....:-)
Sapazi
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 287
Registrován: čtv úno 15, 2007 9:48 pm
Bydliště: Zrnětín

Příspěvek od Sapazi »

Klacky nastojato poopírat o sebe se mi jeví jako dobrej nápad a občas je na starých fotkách vidět takovou ježatou hromadu, tak to by mohlo být ono.

Jinak s tou spotřebou dřeva- když jsme tábořili celou zimu, ke konci už jsme chodili pro klacek i kilák. Je tedy fakt že berem jen soušky a že české lesy určitě nejsou tak husté jako v divočině, ale taky jsme byli jen čtyři týpí a ne čtyřicet na jednom fleku.

Pokud byli indoši schopní a ochotní nadělat si na celou zimu maso tak proč ne dřevo- byla-li příležitost nasbírat naplaveniny či nanosit klacky na podzim dokud je pěkně, jen blázen by to nechával na zimu až nachumelí a zamrzne
Uživatelský avatar
Savage
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 465
Registrován: ned úno 04, 2007 2:58 pm

Příspěvek od Savage »

Sapazi: ale to přemýšlíš jako běloch. Zcela pomíjíš jejich mentalitu. A 40 týpí v zimě pohromadě nebylo jak píšu nahoře.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
Sapazi
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 287
Registrován: čtv úno 15, 2007 9:48 pm
Bydliště: Zrnětín

Příspěvek od Sapazi »

To že je to bělošské uvažívání mi došlo hned, proto taky zrovna k tomu dodávám i příměr s chystáním masa na zimu.
Zmiňované poříční kmeny pálili převážně naplavené dřevo od řeky.
V trvaleji osídlených místech je v okolí už dřevo vysbírané a třeba čekat na náplavy po které přinese velká voda, ty vytahat a to ve větší míře než jen na uvaření dnešní večeře- hlavně proto, že dřevo takto získané je mokré a spálit se dá až za pár dní sušení, ale taky proto že pokud klacky nevytahám z řeky dnes, zítra odplujou nebo je zanese bahno a nebudu mít nic.
Nedělám si iluze že by se nějak ve velkým chystaly kubíky na zimu, ale zas bych neviděl indoše jako úplný nýmandy co ulomí jen ten klacek co zrovna dají na oheň a až shoří začnou hledat druhej.
Jiná věc je kočovnání přes léto, ale usedlejší kmeny a zimní tábory něco řešit musely. Dřevníky ale ne
Uživatelský avatar
krouziciorel
Začínající přispěvatel
Začínající přispěvatel
Příspěvky: 12
Registrován: stř led 30, 2013 10:09 am
Bydliště: Provodín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od krouziciorel »

Děkuju všem za odpověď, řešení s těmi naplaveninami mě nenapadlo, ale něco na tom bude - původně pocházím z České Lípy a s klukama jsme se koupali v řece Ploučnici. Ta má parádní meandry už od Mimoně a dřeva je po cestě spousta, jen ho sesbírat. Jen to sušení by bylo na dlouho, dělám si dřevo sám a i po roce sušení komín dostává zabrat, to ale indoši nemuseli řešit. Našel jsem zajímavou diskuzi na toto téma, škoda, že jen anglicky:

http://bushcraftusa.com/forum/showthrea ... re-contact

Tady se mi líbí lidi z kmene Kootenai, kteří podle autora příspěvku připravili dříví na známých místech podél zimních cest, kudy chodili lovit, mohli to klidně řešit těmi klacky nastojáka jak píše Sapazi. Tak jich bylo méně na jednom místě a mohli zimu spíš zvládnout. Opravdu je ale potřeba uvažovat jako indián a ne jako běloch - zaprvé nepředstavovat si, že jedna zimní osada musí mít nutně 40 nebo 50 stanů, zadruhé neměli domy a žili hlavně venku a proto museli být sakra otužilí (já vytápím celý barák kachlovými kamny a když je v nějaké místnosti "jen" 19 nebo 20, ženuška vesele zuří, správná squaw by se určitě spokojila s rozumnější hodnotou) a zatřetí pro ně určitě nebyl problém vstát pozdě večer nebo brzy ráno a oheň přikrmit (k tomu já se nedokopám, protože nemusím).

A to s těma holkama dám přečíst ženě, aby viděla, jak jí mám rád, když se mnou nemusí tahat dřevo z lesa. :D
Uživatelský avatar
Savage
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 465
Registrován: ned úno 04, 2007 2:58 pm

Příspěvek od Savage »

Ještě se vrátím k jejich mentalitě. Zrovna čtu knihu o Hidatsech a tam se píše jak se vrátili ze zimního tábora do letní vesnice. Otec vypravěčky v domě zatopil a použil k tomu hromádku klacíků co zde zbyla od podzimu. Pak odešel k řece a tam pomocí lariatu odlamoval ze suchých stromů větve protože ty byly suché. Byl to totiž hodný člověk a chtěl pomoci svým ženám které zatím vybalovaly. To co leželo bylo totiž nadojené od sněhu. Tak získal dřevo na noc a teprve druhý den ráno se jeho dvě ženy vydaly pro dřevo míli a půl daleko. Tedy- věděli, že se vrátí na jaře kdy bude téměř všechno dřevo mokré. Bylo to tak rok co rok. Co by bylo jednoduššího, než si natahat koncem léta do domu jakékoli dřevo, jež by přes zimu vyschlo. Přesto to neudělali. Netvrdím, že to byli nějací "nýmandi", je to zkrátka jiný typ myšlení a chystat maso na zimu je životní nutnost, kdežto chystání dřeva je chystání pohody dopředu, plánování. Tak prostě nemysleli.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
Sapazi
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 287
Registrován: čtv úno 15, 2007 9:48 pm
Bydliště: Zrnětín

Příspěvek od Sapazi »

Však to jde o jarní návrat do vesnice kde půl roku nebyli. Takové plánování nadlouho dopředu opravdu v indošské mentalitě není.
Proč taky- je jasné že za pár dní sníh sleze a pod ním se objeví spousta přes zimu popadaného dřeva a hned bude líp.
Přesto si ale myslím že pokud se v zimním táboře jednoho dne podařilo přemluvit chlapi aby pomohli se dřevem a ti složili pár soušek, na malé plánování přece jen došlo. Odnést si jen náruč na dnešní oheň a nechat zbytek ležet ve sněhu, tak "free" zase indoši nebyli. Strom se zpracoval celej a dřevo se poopíralo nastojáka aby bylo na později.

Topení bizoním trusem- někde jsem narazil na zmínku že nasbírali za suchého počasí trus do zásoby, jestli pak překryly hromadu celtou to už nevím. Bylo to nejspíš po velkém lovu, lidi věděli že na tom místě musí nějaký čas zůstat než zvířata zpracují, strom široko daleko nikde a schyluje se k dešti kdy trus nasákne a nebude k ničemu.

Indoš se sice neohlíží na budoucnost, ale když vidí bouřkové mraky a ví že bez ohně bude maso žvýkat leda syrový, přece jen se na to nějak připraví.
Uživatelský avatar
Áhanátamao'o
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 66
Registrován: pát kvě 16, 2008 8:35 am

Příspěvek od Áhanátamao'o »

Opět nekonečné debaty o tzv. indiánské mentalitě. Čím déle jsem na světě, tím více se utvrzuji v tom, že lidské myšlení se řídí univerzálními zákonitostmi a určité rozdíly nepředstavují nic genetického, ale adaptaci na prostředí nebo dozvuky historického vývoje. Strategické plánování není indiánským společnostem nijak cizí. Proč se Vraní indiáni orientovali na spolupráci s USA? Proč malincí Šajeni ovládli území od Černých hor po Arkansas? Jak dokázali Inuité (pravda, nikoli indiáni, ale...) podnikat několikaleté objevitelské výpravy? Díky dlouhodobému strategickému uvažování. Pochopitelně nikoli všech jedinců, ale přinejmenším vůdčích duchů.

A ještě jeden příspěvek do diskuse: Kolik prozíravosti projevily společnosti, které se nadšeně pustily do využívání DDT, freonů, fosfátů, ftalátů, PET lahví nebo GMO, aniž by věděly, co to způsobí?

A konečně ke dřevu: Vzduch na planinách je suchý a všudypřítomný vítr vše rychle vysuší. Dřevníky by byly plýtváním energií. Vrbové a topolové dřevo, na planinách nejběžnější, je velmi výhřevné. Podél řek bývalo plno porostů, na otevřených pláních se tábořilo jen při přesunech. Pak přišel vhod bizoní trus. Zimní tábory bývaly malé a poblíž dostatek stromů a křovin, nejen kvůli topivu, ale také přikrmování koní. Skoro výhradně se sbíralo a lámalo jen suché dřevo. Na řezání nebo sekání se plýtvalo energií snad jen při kácení topolu ke slunečnímu tanci a přípravě tyčí na týpí. Silnější větve lámaly ženy těžkými kamennými palicemi.

V indiánských kulturách je dodnes hluboce zakořeněná dělba práce. To se třeba zajímavým způsobem projevilo na konci 19. století u jižních Šajenů. Ženy, jak bývalo po celá staletí zvykem, sbíraly dřevo pro domácnost. Ale muži z nedostatku jiných možností, jak rodinu zabezpečit, začali také sbírat a sekat dřevo! Nakládali ho na vozy a prodávali bílým. Obchod byl přece záležitostí můžů. 8)
NEKUPUJME ČÍNSKÉ ZBOŽÍ! Čína nehraje fér.
Nepřispívejme vládcům vládnoucím pomocí LŽÍ, VYDÍRÁNÍ a NÁSILÍ.
DON'T BUY CHINESE GOODS! China doesn't play fair.
Uživatelský avatar
Savage
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 465
Registrován: ned úno 04, 2007 2:58 pm

Příspěvek od Savage »

Topolové a vrbové dřevo má naopak velmi nízkou výhřevnost. Je to celkem mizerné dříví, ale když je ho dost... Nikdo netvrdí, že chování Indiánů je geneticky dané a neměnné, ale jsou ve většině zkrátka jiní než běloši a to se popřít nedá. Koneckonců to sám připouštíš. Je jedno, že se chovají jinak na základě něčeho. Chovají se jinak a plánování je jim většinou cizí.
*****A má ryba vodotěsnou p.del?*****
Uživatelský avatar
Eagle-Eye
Administrátor
Administrátor
Příspěvky: 1244
Registrován: sob úno 03, 2007 9:44 pm
Bydliště: Brno

Příspěvek od Eagle-Eye »

Prosil bych zůstat u tématu, tedy uskladnění dřeva na topení. Rozdílnost mentalit lze řešit zde

http://indiani.cz/diskuse/viewtopic.php?p=8271#8271
Uživatelský avatar
Áhanátamao'o
Občasný přispěvatel
Občasný přispěvatel
Příspěvky: 66
Registrován: pát kvě 16, 2008 8:35 am

Příspěvek od Áhanátamao'o »

S výhřevností dřeva se omlouvám. Máš pravdu, Savage. Co se týká ostatního, moje chyba, že se vždy nechám svést k reakci, i když se tahle debata většinou nevede na základě důkazů, ale předpokladů. Mea culpa, mea maxima culpa.
NEKUPUJME ČÍNSKÉ ZBOŽÍ! Čína nehraje fér.
Nepřispívejme vládcům vládnoucím pomocí LŽÍ, VYDÍRÁNÍ a NÁSILÍ.
DON'T BUY CHINESE GOODS! China doesn't play fair.
Uživatelský avatar
krouziciorel
Začínající přispěvatel
Začínající přispěvatel
Příspěvky: 12
Registrován: stř led 30, 2013 10:09 am
Bydliště: Provodín
Kontaktovat uživatele:

Příspěvek od krouziciorel »

Díval jsem se na stromy dostupné v jejich oblasti, z našich klasik borovice a smrk a úplně na západě jedle, dub a buk spíše v Kanadě. Výhřevnost borovice a smrku je udávána jako malá, když si dnes koupím dřevo, tyhle jsou určeny na zatápění a teprve tvrdým dřevem se má topit. Tolik teorie - v praxi si dřevo dělám sám a jsem rád, když na nějaký ten doubek narazím, topím v sezóně tak z 80% břízou a nemám do cca -20 venku u kachlových kamen s radiátory do všech místností žádné problémy, všude je min. 18 stupňů. Což znamená, že indiáni výhřevnost rozhodně řešit nemuseli, jejich spotřeba byla s porovnáním s dneškem opravdu směšně nízká.

Právě čtu zajímavou knížku o mentalitě Siouxů a příbuzných kmenů od Ohiyesy, postřehy hodím sem:

http://indiani.cz/diskuse/viewtopic.php ... highlight=
Odpovědět