Různé metody činění kůží

[Kaven]

Tak pro zájemce o jiné než indiánské postupy bych rád upozornil na svůj web http://www.kozeluzstvi.cz . Věnuju se tam detailně evropským postupům činění kůží, a snažím se to popsat tak, aby si to každý mohl doma vyzkoušet. Jde totiž o to, že činění mozkem je propagováno natolik, že většina lidí má dojem že jiný přírodní či historický postup neexistuje. Pro indiány je to jistě pravda, ale pro Evropany ne; u nás se činilo tříslovinami nebo zákvasem, ve středověku pak i kamencem. Činění mozkem je evropana záležitostí pravěku.

Koneckonců, i bílí osadníci používali kůže činěné tříslovinami - prostě tu technologii, kterou si přinesli z domova.

[tom]

Kavenové stránky doporučuju
a na ty králiky stačí ten ocet a sůl
vyzkoušeno

[Pohledem sráží vrány]

tak jasný, že je spousta metod činění kůží... ale nejenom, že pro každou dobu a národ je typická jiná metoda, ale je taky důležitý podotknout, že jednotlivý způsoby udělaj s kůží něco jinýho, že každá metoda je dobrá na něco jinčího, ne?

[Kaven]

tom: dík
Pohledem...: To je určitě pravda, ale zase ne tak zásadní. Každý postup směřuje k měkké a nekazící se kůži, a o těch finálních vlastnostech jako je barva, povrch nebo tvrdost se rozhoduje před činěním (výběrem druhu kůže) a nebo po něm (mazáním a měkčením, případně barvením atd.) Takže kdybych chtěl před třemi sty lety koženou vestu, tak by mohla být z kůže činěné zákvasem, tříslovinami, kamencem nebo tukem - a výsledek by pokaždé trochu jiný, ale vždy dobrý a funkční. O tom které kůže jsou na vestu lepší pak už rozhoduje móda, a ne skutečné rozdíly v možnostech jednotlivých postupů.

Koneckonců i na těch indiánech je vidět že způsob činění není zase tak zásadní. Měli na všechny účely mozkovku, a nemám dojem že by je to v možnostech využití kůže nějak omezovalo.

[Awe]

Kaven: super stránky. Až vyzbyde čas, tak si je prostuduji.

Co se týče činění všemožných kůží všelikými způsoby (třeba i Kavenem zkoušených ryb), tak doporučuji útlou, ale informacemi nabitou, knížečku od Lotty Rahme - Leather: Preparation & Tanning by Traditional Methods

[Eagle-Eye]

Nejzásadnější rozdíl v kůžích je jejich hmotnost a prodyšnost. I když například mozkovka a kůže vydělaná v Solnici se mohou zdát jako identické materiály, rozdíl je propastný, zejména v hmotnosti.

Stejně velká a tlustá kůže ze Solnice bude vážit asi troj nebo čtyřnásobek, co mozkovka. Podobně mozkem činěný bizon váží cca 4-6 kg, zatímco chemicky činěný cca 15-18 kg.

To je dané přítomností rybího tuku nebo jiného činidla ve vláknech kůže. U mozkovky je mezi vlákny pouze vzduch, nic víc.

[Kaven]

Eagle-eye: Rozdíl trojnásobku se ni zdá přehnaně velký, ale nikdy jsem to nevážil, takže se nehádám. Rozdíl v hmotnosti tam určitě bude, ale neříká to nic o hmatovém pocitu z kůže. Z hlediska hmotnosti by byla ideální usušená surová kůže (samozřejmě omízdřená a odchlupená), ta by měla vyhrát i nad mozkovkou. Ale tu vestu bych přeci jen radši z mozkovky, i když je těžší.

Další věc je že tohle není otázka "přírodní VS chemické činění", ale jen porovnání různých metod. Z toho, co dělám já, jsou třeba ryze přírodní kůže činěné v tříslovinách těžší než "chemické" kůže činěné kamencem. A třeba taková ruská juchta, které se po vyčinění tříslovinami nechávala nasáknout olejem z březové kůry (vše dokonale přírodní), bude těžší než většina moderních kůží činěných chromem.

Ještě je potřeba říct že nízká hmotnost a velká "načechranost" kůže není jednoznačná výhoda. Určitě je to fajn na oblečení, ale snáz se opotřebuje - takže na podrážky, nebo třeba na náhonový řemen parního stroje, se taková kůže nehodí. Pokud samozřejmě máme na výběr.