www.indiani-diskuse.cz

chcu se jenom zeptat,jestli je indiáni nějak zdobili.Myslím tím (vyřezávání,vypalování,různé omotávky,a td.)

tom píše:chcu se jenom zeptat,jestli je indiáni nějak zdobili.Myslím tím (vyřezávání,vypalování,různé omotávky,a td.)

Nikdy jsem nic takoveho nevidel, ale obecne se da rict, ze zdobili vse.Holt mely indiansky holky dost casu pri vsem tom skrabani, vydelavani kuzi , suseni masa a pripravy dreva.Je to az s podivem jak to stihaly i kdyz na druhou stranu nejzdobenejsi(nerikam nejkrasnejsi aby me priznivci pralidi-1830 nesezrali ) veci vznikaly az v rezervaci.

Dovolil bych si polemizovat s názorem "zdobili vše".
Spíš by se dalo říci, že co bylo zdobené (pěkné) mělo velkou šanci se dostat do nějaké sbírky a tudíž vydržet až do dneška.
Spíš bych řekl, že ta lopatka zdobená nebyla. Třeba škrabku na kůži bys taky neomotával quillem.

Já bych spíše polemizoval o lopatce či něčem na vyhrabávání ohniště a o tom že indiáni něco takového používali.

chodí vodou píše:Já bych spíše polemizoval o lopatce či něčem na vyhrabávání ohniště a o tom že indiáni něco takového používali.

To je zajímavá otázka, jestli vyhrabovali ten popel. Taky bych se spíše přiklonil k tomu, že ne. Stejně pochybuju, že kdy indoši dělali nějaké díry s kameny okolo. To je spíše záležitost českých trampů a táborníků. Viděl bych to tak, že když třeba v létě někde tábořili pár dní, tak prostě rozdělali oheň přímo na zemi, topili jak bylo potřeba a když se stěhovali pryč, tak tam nechali doutnající ohniště, stejně jako veškeré odpadky. Taky nezapomeňme, že se topilo hodně bizoním trusem a řekl bych, že z toho není tolik popela, jako ze dřeva. Otázka je, co bylo v zimě, když se tábořilo déle na 1 fleku, tam už musela vznikat řádná masa popela, a to se muselo nějak řešit.

dřevo kterým se topilo(i topí) je 100% suché stejně tak jak b. trus. s obojího je popele za týden tak do náprstku.(vlastní skušenost).

Dost jim zavidim to, ze nemuseli delat do zeme diru na ohen,pokud je zalozen primo na zemi dava mnohem vic tepla.

Však kdo nám brání, abychom dělali ohýnek přímo na trávě? Teda kromě majitelů luk a pořadatelů táboření?? Když to tak dělali indoši, tak to musí být EKO, nebo ne?

EAGLE-EYE píše:Však kdo nám brání, abychom dělali ohýnek přímo na trávě? Teda kromě majitelů luk a pořadatelů táboření?? Když to tak dělali indoši, tak to musí být EKO, nebo ne?

to mi připomělo jak jsem se pozastavoval nad tím, jak rychle uměli třeba rangeři postavit přístřešek z přírodního materiálu. Vzápětí jsem si ale uvědomil, že když bude všude okolo neprostupnej prales a bude mi úplně jedno že ty stromy z kterých očešu větve a kůru to nepřežijou a nebude riziko že na mě přijde nějakej ochranář nebo hajnej, tak to zvládnu s trochou tríninku taky

včera sme se zrovna o tom s chodím bavili na táboření. No, holt se nemuseli potýkat s tím, kde zatábořit, tak bych tu lopatku ozdobil třeba cvokama u teho kloubu.

Domnívám se, že indiáni popel když ho bylo už příliž mnoho nahrnuli na nějako starou kůži a vynesli ze stanu a venku někde vysypali.

Eagle-Eye píše:

chodí vodou píše:Já bych spíše polemizoval o lopatce či něčem na vyhrabávání ohniště a o tom že indiáni něco takového používali.

To je zajímavá otázka, jestli vyhrabovali ten popel. Taky bych se spíše přiklonil k tomu, že ne. Stejně pochybuju, že kdy indoši dělali nějaké díry s kameny okolo. To je spíše záležitost českých trampů a táborníků. Viděl bych to tak, že když třeba v létě někde tábořili pár dní, tak prostě rozdělali oheň přímo na zemi, topili jak bylo potřeba a když se stěhovali pryč, tak tam nechali doutnající ohniště, stejně jako veškeré odpadky. Taky nezapomeňme, že se topilo hodně bizoním trusem a řekl bych, že z toho není tolik popela, jako ze dřeva. Otázka je, co bylo v zimě, když se tábořilo déle na 1 fleku, tam už musela vznikat řádná masa popela, a to se muselo nějak řešit.