www.indiani-diskuse.cz

S těma názvama má chaos více lidí. To co je venitř zTROUCHnivělého pařezu se správně jmenuje trouch, ale většina lidí říká troud. Třeba já.
No a té látce já osobně říkám prostě látka, ale mělo by to být práchno, jestli se nemýlím.
Zminuješ koudel, lýko a podobně- to už je třetí věc, to co chytne plamenem.Já používám větvičky, natrhanou kůru z mladé břízy nebo hobliny. Obzvlášt ty z ručního hoblíku chytají báječně.

No, to nevím, zda by od jiskry v práchnu chytly hobliny(a to s nima mám zkušenosti). Já koudel používám k přímemu kontaktu ne až potom na podpalování větví atd.

Od zuhelnatělé látky (práchna) výborně chytají také suché listy pelyňku lousianského (Artemisia ludoviciana; angl. white sage, prairie sage, wild sage). Dnes už tento pelyněk zná a používá hodně našich táborníků, většinou k okuřování. Rostlina má ale mnohostranné využití. Dokonce se mi podařilo chytit jiskru i do samotného pelyňku. Ale musí být sucho.

Awe a Sapazi, díky za připomenutí krásných českých slov trouch a práchno. Ještě lze doplnit, že troud je vlastně souhrnný název pro všechno, co chytá jiskru.

zly pejsek píše:No, to nevím, zda by od jiskry v práchnu chytly hobliny(a to s nima mám zkušenosti). Já koudel používám k přímemu kontaktu ne až potom na podpalování větví atd.

Běžně zapaluji z práchna rovnou smrkové šáší. Dobré hobliny chytají určitě ještě lépe.
V poslední době ale také rozdělávám ještě přes pelyněk. Zvláště když chci ušetřit práchno....

Nemáte někdo zkušenost se zpracováním a používáním toho choroše - troudnatce kopytovitého.? Dost by mě to zajímalo.
http://www.youtube.com/watch?v=HK5gTAB6XqU&NR=1

no já troudnatec oloupu nebo spíše ořežu,no prostě ho zbavím té tvrdé slupky a u vnitř je taková jako by vatička,ty trubičky na výtrus se nepoužívají jen ta vatička,potom se snažím to nařezat na co nejtenší plátky(protože příprava samotné hubky(amadou)je dost pracná)je to o namáčení do nějakého roztoku a rozklepavánía to se furt opakuje až do konečného výsledku
ale já to nařežu na ty plátkya když jsou trošku silnější tak to před křesáním naškřábu pazourkem(nožem)a do vzniklého chomáčku chytám jiskru,taky se mi povedlo chytit jiskru do samotného plátku,ale to bylo vždy v nějakém zářezu kde to prostě bylo tenké,jinak klasické práchno chytá jiskru lépe

Píta Ominní píše:Nemáte někdo zkušenost se zpracováním a používáním toho choroše - troudnatce kopytovitého.? Dost by mě to zajímalo.
http://www.youtube.com/watch?v=HK5gTAB6XqU&NR=1

Mám pocit, že nějaké podrobnosti kdysi vyšly v Bizoním větru. Pohledám doma a řeknu ti. Něco málo je tady.
http://www.woodcraft.cz/files/infostudn ... cilkou.php

http://www.woodcraft.cz/files/infostudn ... y_ohen.php

Od příspěvku z 29.3.

http://www.livinghistory.cz/phpbbforum/ ... &start=120

Zajímalo by mě jestli indiání měli nějáké např. váčky na troud-tím myslím například seno(na rozfoukání jiskry)-to používám já. Vím že existoaly váčky na ocílky-ale přenášelo se v nich i práchno, křesací kámen a něco co se dá použít v nouzi třeba po dešti na rozfoukání-třeba to seno-vím že práchno se skladoalo v plechové krabičce-do ted jsem to dělal tak že jsem měl váček s ocílkou, docela velkým pazourkem a práchnem zabaleným v kusu látky (to zabírá hrozně místa) ale rád bych měl po ruce i to seno a nejlépe všechno po hromadě a to se tam už fakt nevleze-jak to děláte Vy?
Děkuji
PS: nevěděl jsem kam to dát tak se omlouvám

Jakýkoliv váček, z jelenice, látky a podobně.

Preferoval bych močák.

Pokud nejsi jen prázdninový táborník ( který když je pošmurno, má v záloze sirky) tak chraň troud i ostatní hořlaviny nejlépe v močáku

Mám dva dotazy:

1) mám přepálené práchno, staré asi 7 a více let a vůbec mi nechytá jiskru. Když bylo nové, tak chytalo dobře. Myslíte, že může práchno takhle zdegradovat časem? Nebo to jenom navlhlo?


2) Když si na pazourku obouchám ostré hrany, takže už nekřeše, co s tím? Dá se to nějak spravit nebo musím sehnast jinej pazourek?

To práchno bude navlhlé a pazourek můžeš štípnout a používat dál

Jinak příští víkend budu na výstavě v Brně tak ti můžu nějaký pazourek vzít